Monday, February 20, 2006

 

AFRIKA

druhý největší světadíl, pod nynějším jménem se poprvé
objevuje u starořím. autorů (původně se jím označovalo jen
území kolem severoafr. Kartága, teprve značně později se
rozšířilo na pojmenování celého kontinentu). Jméno A. je
odvozeno z názvu berberského kmene Afrigii n. Afridi (sg.
Afer) na území dneš. Tuniska. Jde zřejmě o jméno
kartaginského (tj. fénického) původu : znamenalo "(člověk) z
druhé strany", tj. označovalo pův. buď fénické kolonisty v
Africe (na rozdíl od Féničanů v asijské vlasti), anebo
obyvatele venkova v protikladu k obyvatelstvu měst. Chybný
je výklad z lat. spojení a frigo "bez chladu i z berber.
afri "jeskyně". Jménem Africa byla r. 146 př. n. 1. nazvána
římská provincie vytvořená na území ovládaném dříve
Kartágem. Teprve Pomponius Mela v 1. stol. n. 1. ztotožnil
název frica se střec. Libyá. Skutečný tvar a rozloha
tohoto světadílu byly ovšem postupně poznávány až objevnými
plavbami od 15. stol.

 

AFGHÁNISTÁN

stát v jz. Asii, na sev. hraničí s SSSR, na vých. s ČLR a
Indií, na j. a jv. s Pákistánem, na záp. s Íránem. Název
znamená "země Afgánců ; objevuje se teprve od pol. 18.
stol., kdy si afgánské kmeny zajistily samostatnost.
Etnonymum Afgánců je doloženo ze 6. stol, ve spisku ind.
astronoma, od 10. st. se pak objevuje u arab. autorů.
Někteří badatelé je spojují se jménem Ašvaka v sans. eposu
Mahábhárata, jiní s řec. etnonymem Assakánoi, popř. s arm.
Aghván. Etymologie zůstává však nejasná. Perského jména
Afghán se užívalo dříve hl. jen o záp. afg. kmenech,
východním se říkalo poindičtěným jménem Pathánové (domácí
podoba tohoto jména zní Paštúnové).

 

ÁBÁDÁN

m. v Íranu, nedaleko irácké Basry. Údajně je založil
islámský světec Abbád v . nebo . stol. Příponou -án tvořili
obyvatelé Basry z vlast. jmen osob jména místní. Město
nabylo na významu zvl. od poč. . stol., kdy zde byla
vybudována rafinérie nafty. R. při všeobecném poperšťování
arab. jmen bylo jméno Abbádán pozměněno na Ábbádán.

 

AARHUS

m. a přístav v Dánsku, na pobřeží Kattegatu. V ranném
středověku znám pod lat. jménem Arusium, pozd. Aros (v .
stol): MJ je složeno ze stdn. ap. aar "řeka" a dán. os
"ústí", tj. "ústí řeky". Zakončení jména se časem změnilo na
-hus, neboť se v lidovém podvědomí začalo mylně spojovat se
slovem hus "obydlí, dům".

 

AACHEN

m. v NSR zsz. od Kolína nad Rýnem. Doloženo od . stol. (r.
lat. Aquis) jako město zal. při horkých sirných vřídlech.
Zdejší bazilika s hrobem Karla Velikého (lat. zvaná Capella)
se stala základem franc. pojmenování tohoto města
Aix-la-Chapelle. Jméno dáno podle léčivé vody (r. něm.
Ache): vzniklo ze sthn. ap. aha "voda" (lat. aqua). Počeš.
podoba Cáchy se odvozuje z předlož. spojení ze achen "u vody
n. u pramenů", v němž něm. předložka ze (dneš. zu) se omylem
stala součástí jmenného základu.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

I-Stavební
Rady kutilum
clovek
chemie
recepty
fyzika
sladkosti