Thursday, August 31, 2006

 

ALPY

nejvyšší horský systém v Evropě, tvoří velký oblouk od Nizzy
na pobřeží Středozemního mo- ře až k střed. Dunaji, kde na
ně navazují Karpaty; leží na území Francie (Alpes), Itálie
(Alpi), Švýcarska, záp. Německa, Rakouska (Alpen) a
Jugoslávie (Alpe). Název přejali v 3. stol. n. l. Římané od
Keltů jako obecné pojmenování (alp) pro vysokohorskou
pastvinu, pův. pro vysokou horu (je původu již
předkeltského, asi z ligur. základu s významem "výšina").
Od Románů se jméno dostalo ke Germánům a Slovanům. Označeni
Alp s rozlišovacím přívlastkem (např. A. Penninské,
Savojské, Jurské, Rétské, Rakouské, Sulské apod.) má v
alpské oblasti ráz dílčího názvu. Název Alp byl přenesen i
na některá jiná pohoří.

Tuesday, August 29, 2006

 

ALMA-ATA

hl. m. Kazašské SSR (od r. 1929). Pův. malá kazašská osada
zvaná Almaty "jabloňová" (z turkotat. alma "jabloň n.
jablko", srov. čes. MJ Jablonné, Jablonec apod.). R. 1854
zal. zde ruští kozáci pevnost Zailijskoje (název podle
polohy za ř. Ili, hlavním přítokem Balchašského jezera),
kolem niž brzy vyrostlo městečko Věrnyj (r. 1867 se stalo
centrem nové Semirečské oblasti v Turkestánském gen.
gubernátorství). R. 1921 městu vrácen původní název,
pozměněný ovšem lidovou etymologií na Alma-Ata (to mylně
spojováno s turec. ata "otec ).

Monday, August 28, 2006

 

ALlCANTE

[-kante]
m. a přístav v jv. Španělsku (v provincii Valencia); dolož.
z řím. období jako Alona (význam nejasný), pozd. Lucentum
(r. 715), tj. "svítící (maják)". Když r. 715 dobyli m.
Arabové, lat. název změnili na Lekant a později Alicant (s
arab. členem al-), tj. v tehd. arab. nářečí "město u vody".

ALJAŠKA
angl. Alaska [eléska] stát USA (od r. 1958) a poloostrov v
Sev. Americe ; obje- ven a popsán ruskými cestovateli
Beringem a Čirikovem r. 1741 (nazván Russkaja Amerika).
Osídlen autochtonními Eskymáky, první evropská osada vznikla
na ostrově Kodiak až r. 1784. Dnešní jméno pochází z
eskym. a-la-as-ka "velká pevnina"; oficiálně zavedeno r.
1867, kdy území odkoupily od Ruska Spojené státy.

Friday, August 25, 2006

 

ALABAMA

[elebáma]
stát USA (od r. 1820); jméno vzniklo z názvu indián. kmene
Alibamu (z alibamu "mýtina, paseka"), který obýval zdejší
bezlesé území; indián. název převzali r. 1541 špan.
kolonisté vedení Hernandem de Soto.

ALBÁNIE alb. Shqiperija [šti-]
země a stát na Balkánském poloostrově; během své historie
ovládána postupně Makedonci, Římany, Byzancí a Turky; od r.
1912 nezávislý stát. Název A., pod nímž je známa v evrop.
jazycích, vztahoval se pův. jenom na již. část země, zvanou
Arbania (z ilyr. olba "sídliště, osada"). Domácí alb. název
Shgiperi znamená "země skal" (podle jiné etymologie "země
orlů", srov. heraldického orla v stát. znaku).

Thursday, August 24, 2006

 

ALBA IULIA

m. v rumunském Sedmihradsku, nad ř. Mures. Pův. dácká osada,
z níž se po dobytí Dácie Římany kolem r. 100 n. 1. stalo
nejvýzn. centrum řím. moci v této provincii. Funkci pevnosti
si zachovalo i po příchodu Slovanů. Po připojení
Sedmihradska k Uhrám v 11. stol. sídlem lat. biskupství. V
16. stol. rezidencí sedmihrad. knížat a pravoslavnou
metropolí. R. 1699 připadlo habsburské monarchii. Po r. 1918
rumun. král. korunovační město. Nejst. název Apulum souvisel
s názvem dáckého kmene Apuli (ze zákl. +apa "voda, řeka").
Slované je přejmenovali na Bělegrad "bílý hrad" ,Maďaři to
přeložili na Fehérvár, pozd. Gyulafehérvár (maď. gyula
"náčelník, velekněz"), na rozlišení od Stoličného Bělehradu
(maď. Székesfehérvár). Z toho vzniklo v středověké lat. Alba
Gyulae, což se omylem chápalo jako OJ a dále přetvořilo na
Alba Iulia. Něm. kolonisté si název přeložili na Weissenburg
(1298 Wizzenburg). Když bylo m. v době Karla VI. přebudováno
na rak. pevnost, dostalo název Karlsburg, lat. Alba Carolina
"Karlův Bělehrad (podle cís. Karla). Současný rumun. název
vychází ze středověkého názvu latinského.

Wednesday, August 23, 2006

 

AL-ÁSÍ

současné arab. jméno pro antický Orontes, řeku v Sýrii.
Název pravděpodobně vychází ze staršího, předarab. místního
jména (srv. řec. Axios); v arab. totéž jméno al-cásí nicméně
znamená "neposlušný, rebel" a lidová etymologie je
zdůvodňuje zvláštností toku řeky směrem k severu, zatímco
ostatní syrské řeky tekou na jih.

Tuesday, August 22, 2006

 

ALANDY

fin. Ahvenanmaa švéd. Alandsöerna (ólendsérna] finské
souostroví v Baltském moři, mezi Švédskem a Finskem při
vstupu do Botnického zálivu (jde o více než 6 tisíc ostrovů
a ostrůvků s velice úrodnou a dobře obdělanou půdou).
Osídleno už od pravěku. Pův. patřilo Švédsku, které je r.
1809 odstoupilo Rusku. R. 1917 se stalo součásti samostat.
Finska, avšak teprve r. 1921 bylo proti švéd. nárokům
přiřčeno Společností národů Finsku (obyvatelstvo, vesměs
švéd. původu, má rozsáhlou autonomii) Mezinárodně užívaný
název pochází od švéd. Aland (z germ. +Ahva-land vodní
země"), z něhož vzniklo lid. etymologů i fin. jméno s
významem "země okounů" (fin. ahven "okoun" a maa "země").

Monday, August 21, 2006

 

AIX-EN-PROVENCE

[egzánprováns)
m. v již. Francii, s. od Marseille; zal. r. 123 př. n. 1.
řím. prokonzulem Sextiem v místě léčivých pramenů : na
zakladatelovu počest nazváno lat. Aguae Sextiae "vody
Sextiovy (z lat. agua voda"). Franc. podoba MJ se vyvinula
z lat. " spojení ad aquas "u vod. Přívlastkové určení en
Provence "v Provenci připojeno až v nové době na rozlišení
od Aix-les-Bains v Savojsku a jiných míst téhož základního
jména.

Sunday, August 20, 2006

 

AHAGGAR

pohoří uprostřed alžírské Sahary v Africe. Jméno označuje
prvotně berberský kmen Kel Ahaggar (pl. Ihaggaren) patřící k
Tuaregům a ovládající tuto oblast. Je odvozeno ze jména
berberských kmenů Howwára, kteří sem přišli z východu.
Fonetická změna ww na gg je v berberských jazycích obvyklá.
Jméno se také vyskytuje v podobě Hoggar.

AHMADÁBÁD
m. v indickém státě Gudžarát, průmyslové centrum významné v
dějinách ind. dělnického hnutí. Zal. v 15. stol. sultánem
Ahmad-šáhem, podle něhož pojmenováno "Ahmadovo město"
(perský formant -ábád znamená "osídlené místo, zvl. větší
město`"

Friday, August 18, 2006

 
ADELAIDE [edlejd]
m. a správní středisko Jižní Austrálie, nedaleko zálivu sv.
Vincence. Zal. r. I836 osadníky z Anglie a nazváno podle
Adelaidy, manželky angl. krále Viléma IV.

ADEN
příst. město v Jemenské lid. dem. rep.; leží na důl. místě
při cestě z Rudého moře do Indického oceánu Arab. pověst
přičítá jeho založení mytickému Šaddádovi ibn cÁdovi. U
Plinia je zmiňováno jako Athéné. Britové získali A. r. 1839.
Arab. název zní cAdan. Jde o staré semit. jméno související
s biblickým rájem edenem (akkad. edinu "step", sumer. edin
"pláň"). Arab. cadn znamená rovněž "eden, ráj"`.

Thursday, August 17, 2006

 
ADAMAUA
krajina v Africe, v sev. Kamerunu (pahorkovitý, stepní
terén). Počátkem 19. stol. zde fulbský předák Adama (zemř.
1847) založil rozsáhlý islámský stát, navazující na fulbské
emíráty sev. Nigérie. Podle něho dostala oblast jméno
"Adamova země"

ADDIS ABEBA
hl. m. Etiopie, ve vých. části stř. Afriky. Založil je v 1.
1886-1887 Menelik II., který z něho r. 1889 učinil novou
císařskou metropoli. Jmé- no znamená v amharštině "nová
květina". Po obsazení Etiopie (dř. zvané Habeš) ital.
vojsky v r. 1935-6 stala se A. A. až do r. 1941 metropolí
býv. italské Vých. Afriky.

Tuesday, August 15, 2006

 

ACCRA

[ak-)
hl. město Ghany, v oblasti obydlené kmenem Gá. Od 16. st.
zde vznikaly evrop. opevněné stanice (Portugalců, Dánů,
Holanďanů a Angličanů); r. se Accra stala prvním střediskem
brit. kolonie. Název vznikl pravděpodobně tak, že Evropané
zkomolili slovo nkran "černý mravenec", jímž označovali
příslušníky kmene Ga jejich afr. sousedé hovořící akanskými
jazyky. Poznámka: Křížek před jménem (*) označuje, že tvar
není historicky doložen, nýbrž že jde jen o rekonstrukci
předpokládaného stavu.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

I-Stavební
Rady kutilum
clovek
chemie
recepty
fyzika
sladkosti