Saturday, September 30, 2006

 

AMUR

ř. na Dál. východě (délka 2846 km), částí svého toku tvoří
hranici mezi SSSR a ČLR. V rušt. název poprvé doložen od r.
1639, kdy jej rus. cestovatel Moskvitin přejal z některého
jazyka tutiguzsko-mandžuské skupiny, nejspíš z jazyka
Nivchů, žijících při ústí Amuru (nivch. damur "velká řeka,
veletok"). Mongolové nazývají řeku Char-moron "černá
řeka"; týž význammáimandž. název SachalŔan-Ula a čín. název
Chej-šuej (vedle toho též CheŔ-lung-Ŕiang "řeka černého
draka").

 

AMUR

ř. na Dál. východě (délka 2846 km), částí svého toku tvoří
hranici mezi SSSR a ČLR. V rušt. název poprvé doložen od r.
1639, kdy jej rus. cestovatel Moskvitin přejal z některého
jazyka tutiguzsko-mandžuské skupiny, nejspíš z jazyka
Nivchů, žijících při ústí Amuru (nivch. damur "velká řeka,
veletok"). Mongolové nazývají řeku Char-moron "černá
řeka"; týž význammáimandž. název SachalŔan-Ula a čín. název
Chej-šuej (vedle toho též CheŔ-lung-Ŕiang "řeka černého
draka").

Tuesday, September 19, 2006

 

AMU-DARJA

ř. ve středoasijské části SSSR (délka 2620 km), pramení v
Pamíru a vlévá se do Aral. jezera. Název se v 1. části
skládá z MJ Amu (tj. nejstarší jméno města Leninsk, zvaného
do r. 1924 Ŕ"ar Džuj "čtyři ramena"), v 2. části z perského
ap. darja "řeka"; poprvé doložen v této podobě na počátku
islámské éry v 7. stol. Starověký název řeky zněl v řečtině
Oxos, v lat. Oxus (z pův. írán. podoby Vališ-iŔ, pozd.
Vachš, jak se dodnes jmenuje tádžická řeka, od jejíhož vtoku
se celý další tok nazývá Amu-Darja).

Wednesday, September 13, 2006

 
AMIENS [amien]
m. v sev. Francii, v býv. Pikardii, leží nad ř. Sommou. Pův.
kelt. sídliště u přechodu přes Sommu (zvanou pův. Samara),
jak patrno ze středověkého názvu Samarobriva "most přes
Samaru" (z kelt. briva "most"). Franc. jméno vzniklo z
pojmenování kmene Ambiani "lidé u řeky, tzv. poříčané" (z
kelt.ambe"řeka"),a to přes lat.dat.pl. Ambianis.



AMRTSAR
m. v indickém státě Paňdžáb v sz. části Přední Indie. Známo
jako dějiště masakru, jehož se tu r. 1919 dopustilo brit.
koloniální vojsko na domácím obyvatelstvu. Jméno se odvozuje
ze sans. amrta-sa-ras (novoind. výslovnost amrita-), tj.
"jezero nesmrtelnosti , podle posvátného jezera náboženské
sekty sikhů, na jehož břehu bylo r. 1581 založeno.

Tuesday, September 12, 2006

 

AMSTERDAM

č. Amsterodam hl. (korunovační) město Nizozemska. Zal. na
poč. 13. stol. v bažinaté deltě ř. Amstel jako rybářská
osada. Jak patrno z nejstaršího dokladu z r. 1282
(Amstelredame), jméno pův. znamenalo "(ves) lidí bydlících u
hráze řeky Amstel". Ve 14. stol. osada povýšena na město (to
vyrostlo na dřevěných pilotách). K prudkému růstu A.
počínaje 2. pol. 16. st. přispěl velký příliv náboženských
uprchlíků z řady evr. zemí, zvl. franc. protestantů a šp. a
port. židů (azyl zde nalezl i náš J. A. Komenský). Ústavou z
r. 1814 byl A. prohlášen hl. městem (sídlem vlády však
zůstal Haag).

Saturday, September 09, 2006

 

AMMÁN

hl. m. Jordánska. Osídleno od předhist. doby. Připomíná se
už ve Starém zákoně jako Rabbath Ammon (hebr. "hl. město
dětí Ammónových") : od 13. stol. př. n. l. bylo totiž
metropolí aramejských Ammónců. Za doby helénistické a římské
známo pod jménem Philadelphia, daným podle egypt. vládce
Ptolemaia 11. zvaného Philadelphos ("bratrsky milující"),
který žil v letech ok. 308- 246 př. n. l. Dnešní A. rostl až
od r. 1922, kdy se stal hl. městem nového státu Zajordánska.
MJ upomíná na někdejší kult egypt. božstva Ammóna, kdysi
místního boha Théb, jehož hl. chrám stával v libyjské
poušti.

Thursday, September 07, 2006

 

AMERIKA

světadíl na záp. polokouli (America), tvořený dvěma
kontinenty (A . Severní a Jižní) . Pro Evropu ji objevil
Kryštof Kolumbus r. 1492 (omylem ji považoval za součást
asijské pevniny). V l. 1497- 1498 a 1499- 1502 ji podrobněji
poznal ital. mořeplavec Amerigo Vespucci (1451- 1512),
Florenťan ve šp. a později port. službách. Ten dal r. 1504
již. části lat. jméno Mundus Novus "nový svět" (pozd. byl
rozšířen na celý světadíl). Z Vespucciho křest. jména
Amerigo (z lat. OJ Emericus) vytvořil nové pojmenování
kontinentu něm. kosmograf M. Waldseemüller r. 1507 (přípona
-ica dána analogicky podle Africa). Tento název se zprvu
vztahoval jenom na Jižní A., avšak od r. 1538 se stal běžným
označením pro celý světadíl (tak poprvé na Mercatorově
mapě).

Wednesday, September 06, 2006

 

AMAZONKA

port. Río de las Amazonas
nejdelší ř. Již. Ameriky (6280 lun) s největším povodím na
světě. V hor. toku se nazývá Maraňon (ze šp. maraňa "houští,
podrost", podle toho, že protéká pralesní částí sev.
Brazílie). Její ústí do Atlant. oceánu objevil r. 1500 šp.
dobyvatel Pinzon a nazval Río Santa Maria de la Mar Dulce
"řeka sv. Marie u sladkého moře" (podle toho, že voda v moři
byla sladká ještě daleko od ústí mohutného toku). Dneš.
název přejal od Indiánů Španěl Orellana, který r. 1541
pronikl po A. do vnitrozemí: odvozuje se z indián. slova
amuzunu "požírač člunů" (domorodci tak říkali mocné
přílivové vlně, která se valí stovky km proti proudu a
rozbíjí jejich loďky). Není však nemožný ani výklad "řeka
amazonek" (bojující domorodé ženy jsou v dějinách amerických
objevů několikrát bezpečně doloženy).

Monday, September 04, 2006

 
ALSASKO fr. Alsace [-sas)
něm. Elsass hist. země ve vých. Francii, v kotlině Rýna,
dnešní fr. departementy Haut-Rhin a Bas-Rhin. Poprvé se
připomíná r. 62 (teritorium Alsatius). Jméno A. vzniklo z
germ. Alisaz "jiné n. cizí sídlo (germ. ali "jiný, cizí" a s
z "sídlo, bydliště") : pojmenovali ji tak germ. Frankové
podle toho, že francká sídla byla zde založena na cizím,
alemanském území; Aliszon byli tedy "usedlíci v cizině (pův.
vlast Franků byla v dnešním Vlámsku).

ALTAJ
pohoří v asijské části SSSR (dlouhé přes 2000 km,vysoké až
4506 m), na sovětsko-mongol. hranici, část. též v ČLR. Název
se nejnověji vykládá z turkotat. al- vysoký a -taj-
"skalnaté hory, místy zalesněné (srov. taj-ga). Starší
etymologie (počínaje výkladem Menandra Byzantského z 6.
stol.) spoj: valy název s mongol. altan "zlato" a chápaly
ho jako "zlaté n. zlatonosné hory". V minulosti se pod
názvem A. rozuměla veškerá horstva mezi jezerem Zajsan a
Ochotským mořem.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

I-Stavební
Rady kutilum
clovek
chemie
recepty
fyzika
sladkosti