Thursday, August 30, 2007

 

FRANTIŠKA JOSEFA,

ZEMĚ rus. Zemlja Franca Josifa
souostroví v Sev. ledovém oceáně (přes 130 hornatých
ostrovů, většinou pokrytých věčným ledem). Objevena v letech
1872-1874 rakouskou expedicí K. Weyprechta a J. Payera
(rodáka z Teplic-Šanova). Na lodi Admirál Tegetthof byli i
J. Pospíšil z Přerova, E. Orel z N. Jičína, O. Kříž z
Pačlavic a G. Brosch z Chomutova. Výprava zanechala na Dal.
severu řadu čes. názvů, např. Teplická zátoka, Brněnský mys,
Šanovský ostrov aj. Celé souostroví pojmenováno podle
tehdejšího císaře rakousko-uherské monarchie Františka
Josefa I. Připojeno k Rusku r. 1914.

Tuesday, August 28, 2007

 

FLANDRY

vlám. Vlaanderen (flánd-)
nížinný kraj v záp. Belgii a v přilehlých částech Nizozemska
a Francie (obývaný Vlámy). Název poprvé doložen r. 436 v
lat. podobě Flandria: je původu bezpochyby předgermánského,
snad s významem "nížinné močály". Název nejasný.


FRANCOUZSKÉ ÚZEMÍ AFARÚ A ISSŮ
býv. Francouzské Somálsko, přejmenované r. 1967. Afarové a
Issové (somálská skupina) jsou dvě hlavní etnické skupiny
pův. obyvatelstva této oblasti. Přejmenování sledovalo mj.
cíl působit psychologicky proti pansomálským snahám o
přičlenění Djibouti (v. t.) a jeho zázemí k Somálsku.

Sunday, August 26, 2007

 

FRANKFURT

AN DER ODER č. F. n. Odrou
m. v NDR, v. od Berlina, nad ř. Odrou. Zal. v pol. 13. stol.
při brodu. Podle staršího výkladu, který nelze zcela
pominout, vyvinulo se toto město z kolonie franckých kupců.
Nověji se soudí, že jméno není v žádné příme souvislosti s
kmenem Franků, nýbrž že jde o pouhé přenesení jména F. nad
Mohanem.

Saturday, August 25, 2007

 

FRANKFURT

AM MAIN č. F. nad Mohanem
m. v NSR, vsv. od Mohuče(Mainz), nad ř.Main. Pův. starořím.
sídlo, jehož se v 6. stol. zmocnili Frankové. Název, který
je doložen od 8. stol. (r. 794 Franconofurd, střlat.
Francorum vadum "francký brod"), byl dán podle polohy města
u brodu (něm. Furt) používaného Franky. Přívlastek am Main
"nad Mohanem" se v listinách objevuje až od r. 1310 (na
rozlišení od stejnojmenného města nad Odrou, založeného r.
1253). Nesprávnou etymologií se 1. člen jména začal spojovat
s ap. frank "svobodný, volný" (jménu se rozumělo tak, že
město zajišťovalo volný, bezpečný průchod do již. částí
Německa).

Thursday, August 23, 2007

 

FRANCIE

franc. La France (-áns)
země a stát v záp. Evropě; pův. část území keltoromán.
Galie; ovládnuta koncem 5. stol. n. l. germánskými Franky,
kteří dali zemi nové jméno F.: etnonymum Franci připomíná se
už v lat. pramenech od 3. stol. (pochází z germ. +franc
"svobodný, smělý, odvážný"). Když se po rozpadu říše Karla
Velikého stala její západní část jádrem budoucí Francie,
rozšířil se název France téměř na celé území býv. Galie
(během 9.-10. stol.).

Wednesday, August 22, 2007

 

FORT-LAMY

hl. m. rep. Čad ve stř. Africe, na soutoku řek Šari a
Logone. R. 1900 zde Francouzi založili vojenskou stanici na
strategicky významném místě nedaleko bojiště, kde krátce
předtím porazili afr. válečníka Rábiha. V bitvě proti
Rábihovi padl franc. major Lamy. Na jeho památku místo
nazváno "Lamyho pevnost". V září 1973 bylo mésto na
zakládajícím sjezdu Národního hnutí za kulturní a
společenskou revoluci přejmenováno na Ndžamena, a to podle
původního domorodého jména.

Tuesday, August 21, 2007

 

FLORIDA

poloostrov a stát USA (od r. 1845). K jeho břehům připlul
jako první Evropan šp. cestovatel Ponce de Leon v r . 1513,
a to na Květnou neděli (šp . Pascua Florida). Území - shodou
okolností bohaté na kvetoucí subtropickou vegetaci - pak
pojmenoval příznačně Florida "kvetoucí" (z lat. flora
"rostlinstvo", a to z ap. flos,-ris "květ"). Obdobou je MJ
Firenze (v. t.).

Sunday, August 19, 2007

 

FIRENZE

[-ce) č. Florencie
m. v Itálii (v hist. Toskánsku), na soutoku ř. Arno a
Mugnone. Pův. zal. Etrusky a od zač. 2. stol. př. n. l.
známo pod názvem Faesulae (nejisté etymologie). Po dobytí
Římany r. 59 př. n. l. se stalo řím. kolonií a nazváno
Colonia Florentia "kvetoucí osada (snad podle množství
květů). Od konce 11. stol. samostat. městem. V období 1.
1864-- 1871 bylo hl. m. Italského království. Dneš. ital.
název je fonet. adaptací druhé části staršího jména
latinského, tj. Florentia, z něhož přímo vzniklo i jméno
české.

 

FINSKO

fin. Suomi švéd. Finland
země a stát v sev. Evropě. Území osazeno koncem 1.
tisíciletí n. l. finskými kmeny (příbuznými dn. Maďarů);
když je v 12. stol. dobyli Švédové, byli obyvatelé násilně
pokřešťanštěni. Domácí fin. název Suomi se vykládá jako
"země močálů a jezer" (z fin. suo "mokřina"), germ. Finland
"země Finů" má původ v etnonymu Fenni (poprvé u Tacita v 1.
stol. n. l.), různě vykládaném (nejpřijatelnější etymologie
se zdá být "kočovníci, nomádi"" z germ. fin-den "hledat,
putovat")

Thursday, August 16, 2007

 

FILIPÍNY

šp. Filipinas
souostroví a stát v jv. Asii. Jako první z Evropanů je
objevila dne 17. března 1521 šp. výprava vedená port.
mořeplavcem F. Magalhaesem, který je pojmenoval šp.
Archipelago de San Lázaro "souostroví sv. Lazara" (podle
světce, na jehož kalendářní den připlul k ostrovům). R.
1543, kdy se Španělsko rozhodlo ostrovy kolonizovat, došlo k
jejich přejmenování na Islas Filipinas " Filipínské ostrovy"
(podle šp. následníka trůnu, pozdějšího Filipa II.). Obec.
označení Islas "ostrovy" bývalo často vynecháváno, dnes
chybí i v ofic. špan. názvu.

Tuesday, August 14, 2007

 
FERRARA
m. v Itálii, v Pádské nížině (správní obl. Emilia-Romagna).
Zal. v 7. stol. na místě antického města Forum Alieni. MJ
Ferrara doloženo už od středověku: vykládá se z lat.
ferraria "důl na železnou rudu" (nelze vyloučit ani vznik z
pův. střím. názvu vlivem lidové etymologie).

FEZZÁN
již. pouštní část Libye v sev. Africe. Starověké lat. jméno
Phasania bylo odvozeno od jména obyvatel, jimž Římané říkali
Phasanii (už u Plinia). Ernonymum nejasné.

Sunday, August 12, 2007

 

EXETER

(eksetr)
m. v Británii (hr. Devonshire). Známo už z řím. dob (ok. r.
150 Iska Damnoniorum, z kelt. Caer Isk "místo nad ř. Isk,
pozdější Exe"). Říční název Isca a z něho vzniklý tvar Exe
znamenal v kelt voda". V 8. stol. došlo k poangličtění jména
města na Exanceaster ("opevněné město nad ř. Exe").

 

EVROPA

záp. část Eurasie, největšího světadílu. Připomíná se již u
Hérodota v 5. stol. př. n. l. jako řec. Európé (v starořec.
mytologii byla E. dcerou asyr. krále, kterou Zeus -
vzplanuvší k ní láskou - odnesl na zádech přes moře na o.
Krétu). Název přejali staří Řekové od Semitů : vznikl z
akkad. ereb n. irib "večerní soumrak, západ slunce", tj.
"země, kde zapadá slunce, západní země" (slovo nalezeno už v
nápisu z 2. tisíciletí př. n. l.); byl to protiklad k akkad.
asu "východ, rozbřesk, z něhož vzniklo pojmenování Asie (v.
t.). Názvem E. se pův. označovala jen menší část evrop.
kontinentu, totiž část Balkánského poloostrova: sev. Řecko,
Albánie a Makedonie.

Friday, August 10, 2007

 

NÁLEZ GNOSTICKÝCH TEXTŮ V NAG HAMMADI

Více než 50 zde nalezených textů můžeme proto rozdělit do několika typologických skupin či časových period vzniku, které dohromady skládají obraz celkového vývoje. Do první nejstarší vrstvy (např. Eugnostovo evangelium (NHC III,2), Třídílný traktát, (NHC I,5), Tři stély Setha (NHC VII,5), aj.) patří spisy čistě "předkřesťanské", tj. naprosto nedotčené židovstvím a chthonickými představami, silně ovlivněné buddhismem, zarathuštrovstvím a egyptskou duchovní tradicí. Běžně zde přítomné velebení "Spasitele Ježíše Krista" coby "Slova od Otce", které ještě nemá žádnou osobní tělesnou schránku, velebení "svatého Ducha" úplnosti a dokonalosti, zdůrazňování významu křtu a dokončeného poznání ("apokalypsy") usilujícího gnostika dokládá již plně rozvinuté gnostické křesťanství dávno před vznikem židovských falz.

 

ETIOPIE

č. zast. Habeš
stát ve v. Africe, dř. úř. n. v amharštině Ja-Itjopja Negusa
Nagast Mangest (= Císařství Etiopie). U střec. autorů známa
jako Aithiopía "vlast Aithiopů" (pův. lidí "opálené tváře",
z řec. aithó "pálit" a ops "líce"). Homér přináší mytické
představy o takovémto lidu. V biblickém překladu Septuagintě
se jménem A. překládá hebr. Kúš. Lokalizace se postupně
ustalovala na oblast již. od Egypta, tj. hlavně na dnešní
Súdán. Pozd. však bylo jméno převzato křesť. státem, od
něhož vede kontinuita až k nynějšímu etiopskému státu.
Etiopové odmítají název Habeš a Abyssinia (běžný v mnoha
evr. jazycich) jako nevhodný. Tento název se uchovává v
arab. al-Habaša, jež je v podobě Habašat doloženo v
jihoarab. nápisech jako označení starověké říše Axum,
nejstaršího stát. útvaru v Etiopii. Jméno se někdy vykládá z
arab. habaša "sbírat" (prý "země sběračů vonných bylin").
Lépe však bude považovat jméno Habašat za označení jednoho z
jihoarab. kmenů, který už kolem r. 500 př. n. l. přesídlil
na území dn. E. Jméno nejasné. Císařství zrušeno r. 1974.

Wednesday, August 08, 2007

 

ESZTERGOM

(ést-) č. Ostřihom
m. v sev. Maďarsku, na Dunaji naproti jeho soutoku s Hronem
(odtud něm. název města Gran "Hron"). Zal. je zřejmě Slované
na místě staršího sídliště, jež se datuje již z dob
římských. E. nabyla na významu zvl. po zničení Velkomoravské
říše, kdy se stala sídlem maď. Arpádovců. Zde údajně sv.
Vojtěch pokřtil sv. Štěpána. R. 1001 se tu prvním uher.
arcibiskupem stal Vojtěchův žák mnich Radla-Anastasius z
břevnovského kláštera. V období tur. okupace (l. 1543-1683)
E. upadala a většinu jejích dřívějších funkcí převzala
Bratislava. O původu MJ vysloveny různé hypotézy. Největší
míru věrohodnosti má výklad, který odvozuje MJ z trpného
příčestí slovan. slovesa ostergti "ostříhat, chránit,
stříci", které znělo v psl. +o-sterg-om-b (v zápslov. se
postupně vyvinulo v ostrěgomb a nakonec ostřihom), změna o v
e se vysvětluje jako důsledek ugrofin. vokální harmonie.
Středověký lat. název zněl Strigonium (tj. hlásková adaptace
ze slovan.). Motivem pojmenování byl fakt, že zdejší hrad
střežil slovan. hranici proti Avarům.

Monday, August 06, 2007

 

ESTONSKO

est. Eesti (ésty)
hist. země v Pobaltí, svaz. rep. SSSR. Osídleno od pradávna
ugrofin. kmenem Estů. V 10.-12. stol. patřilo ke Kyjevské
Rusi. Poč. 13. stol. vnikali sem němečtí a dánští
dobyvatelé, kteří si nakonec zemi podmanili. V 17. stol. pod
svrchovaností Švédů. R. 1721 připojeno k Rusku. R. 1940
ustavena Estonská SSR. Název znám už v středověkých lat.
pramenech jako Estonia (odtud rus. Estonija), což byl název
pro území kmene 82 Estů (u Tacita v podobě Aestii). Pokusy
vyložit název z gót. aistan ("bát se") nepřesvědčují. Snad
lze usuzovat na původ z balt. aueist "obyvatel u vody".
Nejasné.

Saturday, August 04, 2007

 

ESSEN

m. v NSR, v sev. Porýní-Vestfálsku nad ř. Ruhr. Pův.
klášterní ves z pol. 9. stol. byla povýšena na město r.
1003. Nejstarší doklady jména (r. 864 Astnidhi, 874 Astnide,
střlat. Assindia n. Essendia) ukazují na původ z nizozem.
ast, est, eest "ohniště, tavicí pec", tj. "osada u tavicích
pecí".

Thursday, August 02, 2007

 

ERITREA

etiopská provincie v sv. Africe, u Rudého moře. Jméno má
původ v řec. erythros "červený". Antičti autoři rozuměli pod
názvem Erythré thalassa, popř. Mare Erythreum (tj. "Rudé
moře"), i dnešní Arabské moře a část Indického oceánu.
Italové nazvali jménem Eritrea oblast při Rudém moři, kterou
od r. 1869 kolonizovali. Při likvidaci ital. koloniálního
panství rozhodla OSN r. 1950, že Eritrea má být federativně
spojena s Etiopií. R. 1962 byla však federativní forma
spojení císařským výnosem zrušena a Eritrea plně připojena k
Etiopii.

Wednesday, August 01, 2007

 

ERFURT

m. v NDR, v. od Výmaru, nad ř. Gera. Zal. r. 742
(Erphesfurt) jako středisko směnného obchodu mezi Franky a
Slovany. Jméno dostalo podle polohy u brodu (něm. Furt) přes
říčku Erfa (dneš. Apfelstädt): hydronymum Erfesa n. Erfa
bylo starým (zřejmě jen dílčím) názvem ř. Gery, na niž
Erfurt leží. Základem je sthn. erpf "tmavě zbarvený" (z
tohoto kořene je utvořeno též jméno jedné ze zdrojnic ř.
Gery v oblasti Durynského lesa).

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

I-Stavební
Rady kutilum
clovek
chemie
recepty
fyzika
sladkosti