Tuesday, February 02, 2010
KARÉLIE
hist. země mezi Bílým mořem, Oněžským jezerem a Ladožským
jezerem,nyní větší částí v SSSR, menší ve Finsku. Od 9. do
12. stol. n. l. náležela její již. část k staré Ruské říši,
mezi 12.-15. stol. byla součásti novgorodské feudál.
republiky. Zač. 17. stol. záp. K. zabrána Švédy (r. 1721
vrácena Rusku). R. 1923 vznikla Karelská ASSR. Pojmenování
této země, poprvé dosvědčené ve stisl. podobě Kiriálaland
(r. 880), zní fin. a karelsky Karjala (odvozuje se od karja
"stádo , tj. "země stád"). Karelové patří do
pobaltsko-finské podskupiny ugrofin. národů a jsou
nejpříbuznější Finům. V laponštině jméno Karjele znamená
Rus".
KARIBSKÉ MOŘE
moře Atlantského oceánu u břehů Sř. a Již. Ameriky. Bylo
nazváno podle starého jména Malých Antil (šp. Islas de
Caribe), které objevil Kryštof Kolumbus a pojmenoval podle
indián. Karibů, lidojedného kmene. Kolumbus slyšel
domorodé jméno vyslovovat jako Kaniba (z toho pak v evrop.
jazycích vzniklo slovo kanibal "lido -jed", někdy mylně
spojované s lat. canis "pes" ). Indián. etnonymum Kariba se
vykládá jako "smělí lidé, hrdinové". Dneš. název nahradil
starší označení Antilské moře.
KARL-MARX-STADT [-štat]
m. v NDR, jjv. od Lipska, nad ř. Chemnitz. Zal. v 11. stol.
jako staré luž. srb. sídliště na obchodní cestě vedoucí z
Německa přes Krušné hory do Čech. Nazývalo se původně podle
tamní řeky Chemnitz (ok. 1015 Caminizi), ze slovan. Kamenica
"kamenitá řeka" . K přejmenování došlo 5. 5. 1953 u
příležitosti 135. výročí nar. Karla Marxe.
KARLOVY VARY
lázeňské m. v ČSSR, v záp. Čechách, při ústí ř. Teplé do
Ohře. Zal. r. 1358 císařem Karlem IV. pod jménem Karlsbad
("Karlova lázeň"; na místě starší české vsi Oboru (doložené
od r. 1270), nedaleko které tryskaly ze země horké prameny
zvané vary (od vříti, tj. pův. "otvírati, vyvěrati", Jako
název osady se Vary připomínají r. Cr. 1396, s čes.
přívlaskem Karlovy až v r. 1475 ( Vary Karlovy), když byly
krátce předtím povýšeny na město (r. 1470).
KÁTHMANDÚ
hl. m. království Nepálu, při již. úpatí Himálaje, v jv.
Asii. Zal. údajně již v 8. stol. Jméno se vykládá z
pojmenování jednoho z četných chrámů zv. Kasthamandap
vystavěného ze dřeva (kath "dřevo").
KATOWICE č. Katovice
m. v Polsku, v hornoslezské uhelné pánvi, největší v Hor.
Slezsku; sídlo vojvodství. Dolož. od r. 1598, pův. jako
vesnice, která se až v pol. 19. stol. rozrostla na mohutné
průmyslové středisko. Kdysi součástí Čes. království, r.
1742 při padla Prusku, r. 1921 Polsku. Městská práva dostala
až r. 1864. Nejst. název osady byl Kužnica Katowska
"katovská kovárna" (patřila katovi, který byl zároveň
kovářem), pozd. analogii k početným čeledním jménům na -ice
přejmenována na Katowice. V 1. 1945-1961 Stalinogród.
KAVKAZ
pohoří v SSSR, mezi Černým a Kaspickým mořem, na rozhraní
Evropy a Asie. Poprvé se připomíná r. 490 př. n. l. v řec.
pramenech jako Kaukasos, pozd. v lat. z počátku n. l. jako
Graucasus. Už v antice (Plinius) název považován za skytský
(ve významu "bělosněžný"). O původu názvu vysloveno mnoho
hypotéz: nejblíže pravdě zdá se být výklad z ide. základu,
který je doložen v sans. gravan "hora" a kás "třpytit se",
tedy "hora třpytící se sněhem".
KAZACHSTÁN
svazová republika SSSR, ve Stř. Asii a v části vých. Evropy.
Území osídleno od pravěku turkotat. kmeny Saků, Usuňů,
Kanglů, Kipčaků aj. Název Kazach oficiálně zaveden až po
revoluci r. 1917 jako souhrnné pojmenování jednotlivých
menších kmenů. Odvozuje se z turkotat. kazak "svobodný,
volný" (z toho vzniklo rus. ap. kazak "kozák"). Název území
složen v 2. části z pers. -stáni "země, stát", tj. "země
Kazachů".
KAZAŇ
hl. m. Tatarské ASSR, na stř. Volze při jejím soutoku s ř.
Kazankou. Zal. v 2. pol. 13. stol. povolžským kmenem
Bulgarů. Jako centrum Kazaňského chanátu vyvráceno v letech
1545-1552 taženími cara Ivana IV. a r. 1552 připojeno k
Ruské říši. Od r. 1708 středisko gubernie. R. 1804 zal. zde
univerzita, na níž r. 1887 zahájil svou revoluční činnost V.
I. Uljanov-Lenin, tehdy student právnické fakulty. Od r.
1920 hl. m. Tatarské ASSR. Název se vykládá z tatar. kazan
"dolina, kotel" ; podle jiných hypotéz jde o název již
předtatarský (v ugrofin. udmurtštině se městu říká Kuzon).
KÉKES [-eš]
hora v pohoří Mátra, nejvyšší v Maďarsku (1015 m). Kékes
znamená v maď. "modravý" (z kék "modrý"). Název dán podle
modravého zbarvení úbočí porostlých hlavně jehličnatými
lesy. Srov. MJ Modrava, Sinjo Bárdo apod.
KENJA
stát v Africe, nezávislý od r. 1963; ang. a svahil. Kenya
[Keňa]. Země dostala jméno v koloniální době podle hory
Kenja (angl. Mount Kenya), jejiž jméno se odvozuje z
kikujského Kere Nyaga "hora zázraků". Hora Kenja je vyhaslá
sopka s vrcholem pokrytým věčným sněhem.
KENTUCKY [kentaky)
stát USA (od r. 1792). První trvalé osídlení dosvědčeno od
r. 1774; jméno se odvozuje z indián. jazyka Irokézů (kentake
"lučinatá země"). V dokladech se objevuje jako jméno území
od r. 1776. Přeneseno též na řeku.
KÉRALA
svazový stát Indické republiky, leží v její je. části při
pobřeží Arabského moře. zal. r. 1956; ve volbách zvolena r.
1957 komunistická vláda. Jméno státu se odvozuje ze
starobylého pojmenování obyvatel tohoto území: je doloženo
již ve 3. stol. př. n. l. v prákrtských Ašókových nápisech v
podobě Keralaputra a Ketalaputó. Etymologie etnonyma není
jasná.
KERČ
m. v Krymské obl. Ukrajinské SSR, na pobřeží Kerčského
průlivu, mezi Černým a Azovským mořem. V 6. st. př. n. l.
zde doložena střec. osada Pantikapaion, která byla od 5.
stol. př. n. l. do konce 4. stol. n. l. hl. městem
Bosporského království. Pod strus. jménem Kbrčev n. Korčev
se připomíná v 10.- 11. stol. jako součást rus.
Tmutarakanského křižáctví a jako významné obch. pojítko
Kyjevské Rusi s Krymem, Kavka zem a Stredomořím. V době
tatar. vpádu sídlem janovské kolonie Cerquio. Po r. 1415
opěrný bod tur. panství nad Krymem. Od r. 1774 pod
svrchovaností Ruska. MJ K. se odvozuje ze slov. kbrčb
"pařezí, vytlučený les" (srov. čes. MJ Krč).
KHMÉR viz KAMBODŽA
KCHUN-LUN
horský systém v centrální Asii, postupující od Pamíru přes
Tibetskou náhorní plošinu k východu (v délce přes 4009 km).
Název K. vykládal už Huníboldt z čínštiny jako "cibulové
hory (Podle hojnosti modrých cibulí, divoce tam rostoucích).
KCHUN-MlNG
m. v jz. Čině, v prov. Jün-nan. Vzniklo v 1. stol. n. l. pod
jménem Ťiang-lin, později nazýváno střídavě I ning, Jün-nan
n. Kchung-čou. Dnešní jméno pochází z 13. stol., kdy se
město stalo opěrným bodem válečných výbojů, které odtud
podnikala mongol. dynastie Jüan. Název je nejasný.
KIEL [kýl]
m. v NSR, s. od Hamburku. Zal. v 11. stol. (r. 1232 Kyl)
jako obchodní přístav. Jméno vystihuje polohu místa na
výběžku mořského zálivu: střdn. kil znamená "klín, úzký
výběžek zátoky".
KIJEV ukr. Kyjiv č. Kyjev
hl. m. Ukrajinské SSR, leží nad ř. Dněprem. Zal. asi na
přelomu 6. a 7. stol. jako centrum východoslovan. kmene
Poljanů. Významná poloha na křižovatce suchozem. cest s
vodní magistrálou ze Skandinávie do Byzance předurčila jej
za "matku ruských měst" - první metropolí společ. státu
vých. Slovanů, tzv. Kyjevské Rusi. Název se poprvé připomíná
k r. 860 v Nestorově letopisu. R. 1362 zbaven tatar. jha a
připojen k Litvě, r. 1471 k Polsku. R. 1654 součástí Ruské
říše od r. 1918 zde nastolena sovět. vláda a r. 1934 hl.
městem USSR místo dosavad. Charkova. MJ se odvozuje z OJ Kyj
přivlastňovací příponou -ev, tj. " ov" (srov. čes. Kyjov) ve
významu "Kyjův (hrad)".
KILIMANDŽÁRO svahil. Kilimanjaro
nejvyšší hora Afriky, v Tanzánii. Svahil. mlima znamená
"hora, kilima je vlastně paradoxně zdrobnělina "pahorek".
Druhá část jména se vykládá různě : jako jméno ducha n.
božstva, popř. jako slovo označující představu chladu n.
třpytu sněhu. Horský masív má dva vrcholy : Kibo a Mawenzi.
Místní pověst vypráví o hádce dvou manželů těchto jmen, při
níž Kibo nedopatřením vyrazila Mawenzimu několik zubů, jak
dodnes dosvědčuje rozeklaný tvar vrcholu. Nejvyšší bod hory
pojmenovali něm. kolonizátoři Kaiser Wilhelm-Spitze "štít
císaře Viléma" ; od r. 1962 se nazývá svahil. Uhuru
"svoboda".
KINGSTON [-stn]
hl. m. Jamajky a významný přístav v Karibské oblasti Jižní
Ameriky. Zal. r. 1693 na ruinách býv. m. Port Royal (franc.
"královský přístav"), zničeného rok předtím zemětřesením.
Nový název je angl. původu: vznikl z King s town, tj.
"Královo město (podle krále Williama III.). MJ Kingston je
velice hojné v anglosaské toponymii (jenom v Anglii se
vyskytuje 22krát; v USA je nejznámější K. ve státě New York,
zal. 1665).
KINSHASA
hl. město afr. republiky Zair. Vesnice jménem Kinshasa,
obývaná pův. příslušného kmene Bateke, byla s postupem
evrop. kolonizace od 80. let minulého století zahrnuta do
městské aglomerace, jíž bylo dáno souhrnné jméno
Léopoldville, tj, "Leopoldovo město" (na počest belgického
krále Leopolda II.). Staré Kinshase se jako městské čtvrti
říkalo Léo I. Po konsolidaci poměrů v nezávislém Kongu bylo
jméno koloniálního krále odstraněno a název K. rozšířen na
celý komplex hl. města.
hist. země mezi Bílým mořem, Oněžským jezerem a Ladožským
jezerem,nyní větší částí v SSSR, menší ve Finsku. Od 9. do
12. stol. n. l. náležela její již. část k staré Ruské říši,
mezi 12.-15. stol. byla součásti novgorodské feudál.
republiky. Zač. 17. stol. záp. K. zabrána Švédy (r. 1721
vrácena Rusku). R. 1923 vznikla Karelská ASSR. Pojmenování
této země, poprvé dosvědčené ve stisl. podobě Kiriálaland
(r. 880), zní fin. a karelsky Karjala (odvozuje se od karja
"stádo , tj. "země stád"). Karelové patří do
pobaltsko-finské podskupiny ugrofin. národů a jsou
nejpříbuznější Finům. V laponštině jméno Karjele znamená
Rus".
KARIBSKÉ MOŘE
moře Atlantského oceánu u břehů Sř. a Již. Ameriky. Bylo
nazváno podle starého jména Malých Antil (šp. Islas de
Caribe), které objevil Kryštof Kolumbus a pojmenoval podle
indián. Karibů, lidojedného kmene. Kolumbus slyšel
domorodé jméno vyslovovat jako Kaniba (z toho pak v evrop.
jazycích vzniklo slovo kanibal "lido -jed", někdy mylně
spojované s lat. canis "pes" ). Indián. etnonymum Kariba se
vykládá jako "smělí lidé, hrdinové". Dneš. název nahradil
starší označení Antilské moře.
KARL-MARX-STADT [-štat]
m. v NDR, jjv. od Lipska, nad ř. Chemnitz. Zal. v 11. stol.
jako staré luž. srb. sídliště na obchodní cestě vedoucí z
Německa přes Krušné hory do Čech. Nazývalo se původně podle
tamní řeky Chemnitz (ok. 1015 Caminizi), ze slovan. Kamenica
"kamenitá řeka" . K přejmenování došlo 5. 5. 1953 u
příležitosti 135. výročí nar. Karla Marxe.
KARLOVY VARY
lázeňské m. v ČSSR, v záp. Čechách, při ústí ř. Teplé do
Ohře. Zal. r. 1358 císařem Karlem IV. pod jménem Karlsbad
("Karlova lázeň"; na místě starší české vsi Oboru (doložené
od r. 1270), nedaleko které tryskaly ze země horké prameny
zvané vary (od vříti, tj. pův. "otvírati, vyvěrati", Jako
název osady se Vary připomínají r. Cr. 1396, s čes.
přívlaskem Karlovy až v r. 1475 ( Vary Karlovy), když byly
krátce předtím povýšeny na město (r. 1470).
KÁTHMANDÚ
hl. m. království Nepálu, při již. úpatí Himálaje, v jv.
Asii. Zal. údajně již v 8. stol. Jméno se vykládá z
pojmenování jednoho z četných chrámů zv. Kasthamandap
vystavěného ze dřeva (kath "dřevo").
KATOWICE č. Katovice
m. v Polsku, v hornoslezské uhelné pánvi, největší v Hor.
Slezsku; sídlo vojvodství. Dolož. od r. 1598, pův. jako
vesnice, která se až v pol. 19. stol. rozrostla na mohutné
průmyslové středisko. Kdysi součástí Čes. království, r.
1742 při padla Prusku, r. 1921 Polsku. Městská práva dostala
až r. 1864. Nejst. název osady byl Kužnica Katowska
"katovská kovárna" (patřila katovi, který byl zároveň
kovářem), pozd. analogii k početným čeledním jménům na -ice
přejmenována na Katowice. V 1. 1945-1961 Stalinogród.
KAVKAZ
pohoří v SSSR, mezi Černým a Kaspickým mořem, na rozhraní
Evropy a Asie. Poprvé se připomíná r. 490 př. n. l. v řec.
pramenech jako Kaukasos, pozd. v lat. z počátku n. l. jako
Graucasus. Už v antice (Plinius) název považován za skytský
(ve významu "bělosněžný"). O původu názvu vysloveno mnoho
hypotéz: nejblíže pravdě zdá se být výklad z ide. základu,
který je doložen v sans. gravan "hora" a kás "třpytit se",
tedy "hora třpytící se sněhem".
KAZACHSTÁN
svazová republika SSSR, ve Stř. Asii a v části vých. Evropy.
Území osídleno od pravěku turkotat. kmeny Saků, Usuňů,
Kanglů, Kipčaků aj. Název Kazach oficiálně zaveden až po
revoluci r. 1917 jako souhrnné pojmenování jednotlivých
menších kmenů. Odvozuje se z turkotat. kazak "svobodný,
volný" (z toho vzniklo rus. ap. kazak "kozák"). Název území
složen v 2. části z pers. -stáni "země, stát", tj. "země
Kazachů".
KAZAŇ
hl. m. Tatarské ASSR, na stř. Volze při jejím soutoku s ř.
Kazankou. Zal. v 2. pol. 13. stol. povolžským kmenem
Bulgarů. Jako centrum Kazaňského chanátu vyvráceno v letech
1545-1552 taženími cara Ivana IV. a r. 1552 připojeno k
Ruské říši. Od r. 1708 středisko gubernie. R. 1804 zal. zde
univerzita, na níž r. 1887 zahájil svou revoluční činnost V.
I. Uljanov-Lenin, tehdy student právnické fakulty. Od r.
1920 hl. m. Tatarské ASSR. Název se vykládá z tatar. kazan
"dolina, kotel" ; podle jiných hypotéz jde o název již
předtatarský (v ugrofin. udmurtštině se městu říká Kuzon).
KÉKES [-eš]
hora v pohoří Mátra, nejvyšší v Maďarsku (1015 m). Kékes
znamená v maď. "modravý" (z kék "modrý"). Název dán podle
modravého zbarvení úbočí porostlých hlavně jehličnatými
lesy. Srov. MJ Modrava, Sinjo Bárdo apod.
KENJA
stát v Africe, nezávislý od r. 1963; ang. a svahil. Kenya
[Keňa]. Země dostala jméno v koloniální době podle hory
Kenja (angl. Mount Kenya), jejiž jméno se odvozuje z
kikujského Kere Nyaga "hora zázraků". Hora Kenja je vyhaslá
sopka s vrcholem pokrytým věčným sněhem.
KENTUCKY [kentaky)
stát USA (od r. 1792). První trvalé osídlení dosvědčeno od
r. 1774; jméno se odvozuje z indián. jazyka Irokézů (kentake
"lučinatá země"). V dokladech se objevuje jako jméno území
od r. 1776. Přeneseno též na řeku.
KÉRALA
svazový stát Indické republiky, leží v její je. části při
pobřeží Arabského moře. zal. r. 1956; ve volbách zvolena r.
1957 komunistická vláda. Jméno státu se odvozuje ze
starobylého pojmenování obyvatel tohoto území: je doloženo
již ve 3. stol. př. n. l. v prákrtských Ašókových nápisech v
podobě Keralaputra a Ketalaputó. Etymologie etnonyma není
jasná.
KERČ
m. v Krymské obl. Ukrajinské SSR, na pobřeží Kerčského
průlivu, mezi Černým a Azovským mořem. V 6. st. př. n. l.
zde doložena střec. osada Pantikapaion, která byla od 5.
stol. př. n. l. do konce 4. stol. n. l. hl. městem
Bosporského království. Pod strus. jménem Kbrčev n. Korčev
se připomíná v 10.- 11. stol. jako součást rus.
Tmutarakanského křižáctví a jako významné obch. pojítko
Kyjevské Rusi s Krymem, Kavka zem a Stredomořím. V době
tatar. vpádu sídlem janovské kolonie Cerquio. Po r. 1415
opěrný bod tur. panství nad Krymem. Od r. 1774 pod
svrchovaností Ruska. MJ K. se odvozuje ze slov. kbrčb
"pařezí, vytlučený les" (srov. čes. MJ Krč).
KHMÉR viz KAMBODŽA
KCHUN-LUN
horský systém v centrální Asii, postupující od Pamíru přes
Tibetskou náhorní plošinu k východu (v délce přes 4009 km).
Název K. vykládal už Huníboldt z čínštiny jako "cibulové
hory (Podle hojnosti modrých cibulí, divoce tam rostoucích).
KCHUN-MlNG
m. v jz. Čině, v prov. Jün-nan. Vzniklo v 1. stol. n. l. pod
jménem Ťiang-lin, později nazýváno střídavě I ning, Jün-nan
n. Kchung-čou. Dnešní jméno pochází z 13. stol., kdy se
město stalo opěrným bodem válečných výbojů, které odtud
podnikala mongol. dynastie Jüan. Název je nejasný.
KIEL [kýl]
m. v NSR, s. od Hamburku. Zal. v 11. stol. (r. 1232 Kyl)
jako obchodní přístav. Jméno vystihuje polohu místa na
výběžku mořského zálivu: střdn. kil znamená "klín, úzký
výběžek zátoky".
KIJEV ukr. Kyjiv č. Kyjev
hl. m. Ukrajinské SSR, leží nad ř. Dněprem. Zal. asi na
přelomu 6. a 7. stol. jako centrum východoslovan. kmene
Poljanů. Významná poloha na křižovatce suchozem. cest s
vodní magistrálou ze Skandinávie do Byzance předurčila jej
za "matku ruských měst" - první metropolí společ. státu
vých. Slovanů, tzv. Kyjevské Rusi. Název se poprvé připomíná
k r. 860 v Nestorově letopisu. R. 1362 zbaven tatar. jha a
připojen k Litvě, r. 1471 k Polsku. R. 1654 součástí Ruské
říše od r. 1918 zde nastolena sovět. vláda a r. 1934 hl.
městem USSR místo dosavad. Charkova. MJ se odvozuje z OJ Kyj
přivlastňovací příponou -ev, tj. " ov" (srov. čes. Kyjov) ve
významu "Kyjův (hrad)".
KILIMANDŽÁRO svahil. Kilimanjaro
nejvyšší hora Afriky, v Tanzánii. Svahil. mlima znamená
"hora, kilima je vlastně paradoxně zdrobnělina "pahorek".
Druhá část jména se vykládá různě : jako jméno ducha n.
božstva, popř. jako slovo označující představu chladu n.
třpytu sněhu. Horský masív má dva vrcholy : Kibo a Mawenzi.
Místní pověst vypráví o hádce dvou manželů těchto jmen, při
níž Kibo nedopatřením vyrazila Mawenzimu několik zubů, jak
dodnes dosvědčuje rozeklaný tvar vrcholu. Nejvyšší bod hory
pojmenovali něm. kolonizátoři Kaiser Wilhelm-Spitze "štít
císaře Viléma" ; od r. 1962 se nazývá svahil. Uhuru
"svoboda".
KINGSTON [-stn]
hl. m. Jamajky a významný přístav v Karibské oblasti Jižní
Ameriky. Zal. r. 1693 na ruinách býv. m. Port Royal (franc.
"královský přístav"), zničeného rok předtím zemětřesením.
Nový název je angl. původu: vznikl z King s town, tj.
"Královo město (podle krále Williama III.). MJ Kingston je
velice hojné v anglosaské toponymii (jenom v Anglii se
vyskytuje 22krát; v USA je nejznámější K. ve státě New York,
zal. 1665).
KINSHASA
hl. město afr. republiky Zair. Vesnice jménem Kinshasa,
obývaná pův. příslušného kmene Bateke, byla s postupem
evrop. kolonizace od 80. let minulého století zahrnuta do
městské aglomerace, jíž bylo dáno souhrnné jméno
Léopoldville, tj, "Leopoldovo město" (na počest belgického
krále Leopolda II.). Staré Kinshase se jako městské čtvrti
říkalo Léo I. Po konsolidaci poměrů v nezávislém Kongu bylo
jméno koloniálního krále odstraněno a název K. rozšířen na
celý komplex hl. města.
# posted by rebarbora @ 7:50 AM
