Monday, May 09, 2011
MALAGA
m. na j. Španělska,v Andalusii,na moř. pobřeží. Zal. již
zač. 1. tisíciletí př. n. 1. Féničany, kteří je pojmenovali
Malachach n. Malch (snad s významem "solivar" n. "místo, kde
soleny ryby") podle produkce buď soli, nebo solených ryb.
Podány í jiné výklady: k seriózním patří názor, že jde o
přejetí iber. jména řeky Malaca (dneš. Guadalmedina), která
tudy protéká.
MALAJSIE angl. Malaysia
federativní stát v Asii, vytvořený r. 1963; spojuje
Malajskou federaci, Saravak a Sabah. Základem pojmenování je
etnické jméno Malajců, které zevšeobecnělo pro všechny
malajské kmeny asi od 13. st. Marco Polo (13. st.) píše o
ostrovním království Malaiur. Soudí se, že jméno Malaju se
nejprve vztahovalo k části Sumatry, anebo že vzniklo z
javánského malajju "potulovat se", V tomto případě jde o
lidovou etymologii. Pravděpodobnější je výklad z drávidského
a sans. slovního základu malaj- "hora".
MALAWI
stát v Africe, nezávislý od r. 1964. Při vyhlášení
nezávislosti přijal jméno podle starého kmenového svazu.
Jako brit. protektorát se země jmenovala Ňasko (angl.
Nyasaland), a to podle jezera Ňasa. Slovo ňasa (nyasa) nebo
nyanza znamená v bantuských jazycích této oblasti "jezero".
MALEDIVY [-dyvy]
souostroví v Indickém oceánu, od r. 1965 nezávislý stát.
Jméno je složené, druhá část je sans. dvípa "ostrov". Prvá
část Malé je zároveň jménem ústřední skupiny největších
ostrovů a hl. města. Bylo navrženo několik výkladů jména,
pravděpodobně jde o drávid. označení pro "horu" (srv.
tamilské malej), převzaté také do sans. Maledivy byly známy
námořníkům již od 5. st. : nejstarší souvislý popis s
přesnými jmény pro jednotlivé atoly zanechal arab.
cestovatel Ibn Battúta (14. st.), který přehazuje a komolí
obě složky jména souostroví; píše totiž Dhíbat al-Mahal.
MALGAŠSKÁ REPUBLIKA
stát, nezávislá republika od r. 1960 na celém území ostrova
Madagaskaru (v. t.). Název podle hl. etnické skupiny
Malgašů, úř. n. malgašsky Republika Malagasy (malgašské s se
vyslovuje téměř jako š). Název "Malgašský stát" začal
používat poč. 19. st. místní král Radama I. a současně se
začalo používat jména Malgaši pro všechno obyvatelstvo
ostrova, bez ohledu na kmenovou příslušnost. V běžném hovoru
se Malgašové někdy označují jen zkráceným Gaši. Význam
etnonyma je nejasný.
MALI
stát v záp. Africe, nezávislá republika od r. 1960, role
předtím součást Maliské federace sdružující dneš. Mali a
Senegal. V koloniálním období (od x. 1896) patřilo Francii
jako tzv. Francouzský Súdán. Nezávislý stát přijal jméno
rozsáhlé středověké říše, která se rozkládala z větší části
na jeho území (od 1 I . do 15. stol.). Její existence je
doložena u arab. autorů, v ústní tradici Mandingů a rovněž
na evrop. katalánské mapě z r. 1375 (jako Melli). Jméno samo
je fulbským názvem etnické skupiny Mandingů, kteří onu říši
založili pod pův. jménem Mállí. Stejně se nazývalo i hl.
město říše (několikrát se stěhovalo). (V. t. Súdán.)
MALMÖ [-mé]
m. a přistav na j. pobřeží Švédska. Zal. asi v 12. stol. (r.
1259 Malmhuge). Jméno se přes podobu Malmoge a Malmey
vyvinulo v dnešní Malmö: vzniklo ze stskand. malm "písek" a
oge (pozd. ö) "ostrov", tj. "písčitý n. písečný ostrov".
MALTA [mól-]
ostrov a stát (člen Brit. společenství) ve Středozemní moři,
již. od Sicílie. Od starověku jej postupně ovládali
Féničané, Řekové (z řec. pochází i dneš. jméno, pův. Melité
"útulek", podle toho, že ve svých přístavech poskytoval
útočiště lodím stiženým bouří), dále Kartaginci a Římané.
Roku 904 opanován arab. Saracény. R. 1525 dán mnišskému řádu
johanitů, kteří měli odtud chránit středomořské pobřeží
Itálie před arab. nájezdy (řád se podle toho začal nazývat
"Maltézští rytíři"). R. 1798 byl o. podmaněn Napoleonem a do
r. 1800 ovládán Francií. Angl. kolonii se stal r. 1814. R.
1947 přiznána mu samospráva, změněná v plnou samostatnost až
r. 1964.
MAN angl. Isle of Man [ajlov men]
o. (většinou hornatý) v Irském moři ve Svatojiřském průlivu.
V antice se připomíná jako Monapis n. Menavia. Název je
kelt. původu a odvozuje se z men "skála".
MANAGUA
hl. m. státu Nicaragua ve Stř. Americe, na břehu jezera
Managua. Zal. v 16. stol. a pojmenováno podle jezera (název
má původ v indián. jaz., jeho etymologie však není jasná).
Hl. m. státu od r. 1855 (r. 1931 bylo téměř celé zničeno
zemětřesením).
MANCHESTER [menčestr]
m. v Británii, v hr. Lancashire, středisko průmyslu.
Nejstarší doložená podoba jména Mamucium je lat. obměnou
pův. kelt. názvu (nedoloženého), jehož předpokládaný význam
byl "místo na oblých kopcích podobných prsům". Od 10. stol.
se v názvu objevuje 2. člen sta. -ceaster, pozd. chester
"tábor, opevněné město" (z lat. castrum). Etymologie sporná.
MANILA [-ny-]
největší město Filipín, v jv. Asii. Jméno označuje v jazyce
tagalog "místo, kde roste indigo" (may "vyskytovat se" n.
předpona ma- a nila "manilský druh indiga, tzv. Ixora
Manila").
MANITOBA [menytouba]
provincie a jezero ve stř. Kanadě, jz. od Hudsonova zálivu.
Jako součást Rupertovy země bylo území přiděleno r. 1670
společnosti Hudson Bay Co. Základem jména je název jezera:
odvozuje se z indián. slova manitu "nadpřirozená síla, velký
Duch" a z formantu -ba "úžina" (zkrác. z waban). Motivem
názvu byla primitivní představa, že zvuk na sebe
narážejících oblázků (vyvrhovaných na břeh vlnami v úžině
jezera M.) je řečí velkého Manitu, všemocného ducha Indiánů.
MANZANILLO [mansanyljo]
m. na jv. Kuby, rybářský přístav. Zal. asi v 17. stol. a
pojmenováno podle jedovatého stromu mancinella, rostoucího
ve Stř. Americe (tak vysvětlují Egli, Nikonov); není však
vyloučeno, že MJ je odvozeno ze špan. manzanilla "heřmánek".
MARACAIBO [-kajvo]
m. a přístav v sz. Venezuele, u výtoku ze stejnojmenného
jezera. Zal. r. 1571 a nazváno jménem domorodého vládce
Maracaiba, s nimi se tu setkal r. 1499 špan. objevitel
Alonso de Hojeda.
MARAMBA viz LIVINGSTONE
MARIBOR
město ve Slovinsku v Jugoslávii, na řece Drávě. Od 12. stol.
se připomíná jako pevnost, od r. 1209 jako tržiště, od r.
1254 jako město. Jméno je něm. původu. Původně znělo
Markbachburg "hrad na hraničícím potoce". Z toho vzniklo
zkrácené něm. Marburg a z něho slov. Maribor, zřejmě
spojující něm. Mars vlastním jménem Maria a něm. burg s
hláskově podobným slov. bor "(sosnový) les".
m. na j. Španělska,v Andalusii,na moř. pobřeží. Zal. již
zač. 1. tisíciletí př. n. 1. Féničany, kteří je pojmenovali
Malachach n. Malch (snad s významem "solivar" n. "místo, kde
soleny ryby") podle produkce buď soli, nebo solených ryb.
Podány í jiné výklady: k seriózním patří názor, že jde o
přejetí iber. jména řeky Malaca (dneš. Guadalmedina), která
tudy protéká.
MALAJSIE angl. Malaysia
federativní stát v Asii, vytvořený r. 1963; spojuje
Malajskou federaci, Saravak a Sabah. Základem pojmenování je
etnické jméno Malajců, které zevšeobecnělo pro všechny
malajské kmeny asi od 13. st. Marco Polo (13. st.) píše o
ostrovním království Malaiur. Soudí se, že jméno Malaju se
nejprve vztahovalo k části Sumatry, anebo že vzniklo z
javánského malajju "potulovat se", V tomto případě jde o
lidovou etymologii. Pravděpodobnější je výklad z drávidského
a sans. slovního základu malaj- "hora".
MALAWI
stát v Africe, nezávislý od r. 1964. Při vyhlášení
nezávislosti přijal jméno podle starého kmenového svazu.
Jako brit. protektorát se země jmenovala Ňasko (angl.
Nyasaland), a to podle jezera Ňasa. Slovo ňasa (nyasa) nebo
nyanza znamená v bantuských jazycích této oblasti "jezero".
MALEDIVY [-dyvy]
souostroví v Indickém oceánu, od r. 1965 nezávislý stát.
Jméno je složené, druhá část je sans. dvípa "ostrov". Prvá
část Malé je zároveň jménem ústřední skupiny největších
ostrovů a hl. města. Bylo navrženo několik výkladů jména,
pravděpodobně jde o drávid. označení pro "horu" (srv.
tamilské malej), převzaté také do sans. Maledivy byly známy
námořníkům již od 5. st. : nejstarší souvislý popis s
přesnými jmény pro jednotlivé atoly zanechal arab.
cestovatel Ibn Battúta (14. st.), který přehazuje a komolí
obě složky jména souostroví; píše totiž Dhíbat al-Mahal.
MALGAŠSKÁ REPUBLIKA
stát, nezávislá republika od r. 1960 na celém území ostrova
Madagaskaru (v. t.). Název podle hl. etnické skupiny
Malgašů, úř. n. malgašsky Republika Malagasy (malgašské s se
vyslovuje téměř jako š). Název "Malgašský stát" začal
používat poč. 19. st. místní král Radama I. a současně se
začalo používat jména Malgaši pro všechno obyvatelstvo
ostrova, bez ohledu na kmenovou příslušnost. V běžném hovoru
se Malgašové někdy označují jen zkráceným Gaši. Význam
etnonyma je nejasný.
MALI
stát v záp. Africe, nezávislá republika od r. 1960, role
předtím součást Maliské federace sdružující dneš. Mali a
Senegal. V koloniálním období (od x. 1896) patřilo Francii
jako tzv. Francouzský Súdán. Nezávislý stát přijal jméno
rozsáhlé středověké říše, která se rozkládala z větší části
na jeho území (od 1 I . do 15. stol.). Její existence je
doložena u arab. autorů, v ústní tradici Mandingů a rovněž
na evrop. katalánské mapě z r. 1375 (jako Melli). Jméno samo
je fulbským názvem etnické skupiny Mandingů, kteří onu říši
založili pod pův. jménem Mállí. Stejně se nazývalo i hl.
město říše (několikrát se stěhovalo). (V. t. Súdán.)
MALMÖ [-mé]
m. a přistav na j. pobřeží Švédska. Zal. asi v 12. stol. (r.
1259 Malmhuge). Jméno se přes podobu Malmoge a Malmey
vyvinulo v dnešní Malmö: vzniklo ze stskand. malm "písek" a
oge (pozd. ö) "ostrov", tj. "písčitý n. písečný ostrov".
MALTA [mól-]
ostrov a stát (člen Brit. společenství) ve Středozemní moři,
již. od Sicílie. Od starověku jej postupně ovládali
Féničané, Řekové (z řec. pochází i dneš. jméno, pův. Melité
"útulek", podle toho, že ve svých přístavech poskytoval
útočiště lodím stiženým bouří), dále Kartaginci a Římané.
Roku 904 opanován arab. Saracény. R. 1525 dán mnišskému řádu
johanitů, kteří měli odtud chránit středomořské pobřeží
Itálie před arab. nájezdy (řád se podle toho začal nazývat
"Maltézští rytíři"). R. 1798 byl o. podmaněn Napoleonem a do
r. 1800 ovládán Francií. Angl. kolonii se stal r. 1814. R.
1947 přiznána mu samospráva, změněná v plnou samostatnost až
r. 1964.
MAN angl. Isle of Man [ajlov men]
o. (většinou hornatý) v Irském moři ve Svatojiřském průlivu.
V antice se připomíná jako Monapis n. Menavia. Název je
kelt. původu a odvozuje se z men "skála".
MANAGUA
hl. m. státu Nicaragua ve Stř. Americe, na břehu jezera
Managua. Zal. v 16. stol. a pojmenováno podle jezera (název
má původ v indián. jaz., jeho etymologie však není jasná).
Hl. m. státu od r. 1855 (r. 1931 bylo téměř celé zničeno
zemětřesením).
MANCHESTER [menčestr]
m. v Británii, v hr. Lancashire, středisko průmyslu.
Nejstarší doložená podoba jména Mamucium je lat. obměnou
pův. kelt. názvu (nedoloženého), jehož předpokládaný význam
byl "místo na oblých kopcích podobných prsům". Od 10. stol.
se v názvu objevuje 2. člen sta. -ceaster, pozd. chester
"tábor, opevněné město" (z lat. castrum). Etymologie sporná.
MANILA [-ny-]
největší město Filipín, v jv. Asii. Jméno označuje v jazyce
tagalog "místo, kde roste indigo" (may "vyskytovat se" n.
předpona ma- a nila "manilský druh indiga, tzv. Ixora
Manila").
MANITOBA [menytouba]
provincie a jezero ve stř. Kanadě, jz. od Hudsonova zálivu.
Jako součást Rupertovy země bylo území přiděleno r. 1670
společnosti Hudson Bay Co. Základem jména je název jezera:
odvozuje se z indián. slova manitu "nadpřirozená síla, velký
Duch" a z formantu -ba "úžina" (zkrác. z waban). Motivem
názvu byla primitivní představa, že zvuk na sebe
narážejících oblázků (vyvrhovaných na břeh vlnami v úžině
jezera M.) je řečí velkého Manitu, všemocného ducha Indiánů.
MANZANILLO [mansanyljo]
m. na jv. Kuby, rybářský přístav. Zal. asi v 17. stol. a
pojmenováno podle jedovatého stromu mancinella, rostoucího
ve Stř. Americe (tak vysvětlují Egli, Nikonov); není však
vyloučeno, že MJ je odvozeno ze špan. manzanilla "heřmánek".
MARACAIBO [-kajvo]
m. a přístav v sz. Venezuele, u výtoku ze stejnojmenného
jezera. Zal. r. 1571 a nazváno jménem domorodého vládce
Maracaiba, s nimi se tu setkal r. 1499 špan. objevitel
Alonso de Hojeda.
MARAMBA viz LIVINGSTONE
MARIBOR
město ve Slovinsku v Jugoslávii, na řece Drávě. Od 12. stol.
se připomíná jako pevnost, od r. 1209 jako tržiště, od r.
1254 jako město. Jméno je něm. původu. Původně znělo
Markbachburg "hrad na hraničícím potoce". Z toho vzniklo
zkrácené něm. Marburg a z něho slov. Maribor, zřejmě
spojující něm. Mars vlastním jménem Maria a něm. burg s
hláskově podobným slov. bor "(sosnový) les".
# posted by rebarbora @ 1:09 AM
Tuesday, March 08, 2011
Malá zeměpisná encyklopedie
MAGHREB n. Maghrib,
souhrnné označení pro arab. země sz. Afriky : Maroko,
Alžírsko, Tunisko a popř. také Libyi. Jméno znamená arab.
"západ". Týmž jménem se v arab. nazývá i samotné Maroko :
al-Maghrib n. al-Maghrib al-alksá "nejzazší západ".
MAGYARORSZÁG viz MAĎARSKO
MAIN [majn] č. Mohan
největší přítok Rýna (délka 524 km), do něhož ústí u m.
Mohuče (Mainz, v. t.), odvodňuje velkou část Německé
vysočiny od Smrčin. Jméno je staroevr. původu: připomíná se
u v antic. pramenech jako Moinos n. Moenus. Čes. podoba
vznikla substitucí ze střlat. Mogonus (11. stol.). Název se
odvozuje z ide. kořene +moin-/+mein"bláto, jíl, bažina"
(srov. v Irsku ř. Maín, Maoin z +Moiná), jímž Keltové
pojmenovávali řeky s bahnitou vodou n. s jílovitými břehy.
Název přejali Germáni od Keltu.
MAINE [mejn]
stát USA (od r. 1820). Osídlení se zde datuje od poč. 17.
stol., kdy r. 1603 franc. král Jindřich IV. daroval toto
území rodu De Monts; příliv franc. kolonistů zarazil r. 1613
Samuel Argall, který zde upevnil vliv Anglie. Název M. se
poprvé objevuje r. 1620 (The county of the Main Land "okres
pevninský", z ap. main n. maine "souvislá pevnina,
kontinent"). Dekretem Karla I. z r. 1629 byl název The
Province of Maine legalizován. Zbylo jen poslední slovo.
MAINZ [majnc] č. Mohuč
m. v NSR, na soutoku ř. Mohanu (Main) s Rýnem; přes nápadnou
souvislost MJ s názvem řeky M. je obecně přijímán výklad z
názvu kelt. božstva Mogons n. Mogontia, popř. ze jména
osoby, historicky ovšem nedoložené. Tato hypotéza se opírá o
nejstarší lat. doklady jména Moguntiacum ( 1. stol. n. 1.) a
Magantia, Mogontia n. Maguntia (6. - 10. stol.). Čes. podoba
vychází ze střlat. Moguntiacum (přes Mogoti- ) Mohuč). Město
vzniklo okolo hradu, zal. r. 13 př. n. 1. řím. vojevůdcem
Drusem. Etymologie není konečná, souvislost s názvem řeky
bude třeba důkladněji přešetřit.
MAJSÚR
býv. knížectví v již. Indii, dnes jeden z ind. svazových
států se stejnojmenným městem. Bylo navrženo několik
etymologických výkladů, např. ze sans. Mahiša-sura "démon
Mahiša. Koncové -úr je však nepochybně drávid. úru "město,
ves", které se vyskytuje často jako zakončení toponym v již.
Indií. První část se vykládá různě : bud jako "buvol", nebo
"bohyně plodnosti Majsí" aj., avšak žádný z výkladů plně
neuspokojuje. Angl. transkripce jména je Mysore.
souhrnné označení pro arab. země sz. Afriky : Maroko,
Alžírsko, Tunisko a popř. také Libyi. Jméno znamená arab.
"západ". Týmž jménem se v arab. nazývá i samotné Maroko :
al-Maghrib n. al-Maghrib al-alksá "nejzazší západ".
MAGYARORSZÁG viz MAĎARSKO
MAIN [majn] č. Mohan
největší přítok Rýna (délka 524 km), do něhož ústí u m.
Mohuče (Mainz, v. t.), odvodňuje velkou část Německé
vysočiny od Smrčin. Jméno je staroevr. původu: připomíná se
u v antic. pramenech jako Moinos n. Moenus. Čes. podoba
vznikla substitucí ze střlat. Mogonus (11. stol.). Název se
odvozuje z ide. kořene +moin-/+mein"bláto, jíl, bažina"
(srov. v Irsku ř. Maín, Maoin z +Moiná), jímž Keltové
pojmenovávali řeky s bahnitou vodou n. s jílovitými břehy.
Název přejali Germáni od Keltu.
MAINE [mejn]
stát USA (od r. 1820). Osídlení se zde datuje od poč. 17.
stol., kdy r. 1603 franc. král Jindřich IV. daroval toto
území rodu De Monts; příliv franc. kolonistů zarazil r. 1613
Samuel Argall, který zde upevnil vliv Anglie. Název M. se
poprvé objevuje r. 1620 (The county of the Main Land "okres
pevninský", z ap. main n. maine "souvislá pevnina,
kontinent"). Dekretem Karla I. z r. 1629 byl název The
Province of Maine legalizován. Zbylo jen poslední slovo.
MAINZ [majnc] č. Mohuč
m. v NSR, na soutoku ř. Mohanu (Main) s Rýnem; přes nápadnou
souvislost MJ s názvem řeky M. je obecně přijímán výklad z
názvu kelt. božstva Mogons n. Mogontia, popř. ze jména
osoby, historicky ovšem nedoložené. Tato hypotéza se opírá o
nejstarší lat. doklady jména Moguntiacum ( 1. stol. n. 1.) a
Magantia, Mogontia n. Maguntia (6. - 10. stol.). Čes. podoba
vychází ze střlat. Moguntiacum (přes Mogoti- ) Mohuč). Město
vzniklo okolo hradu, zal. r. 13 př. n. 1. řím. vojevůdcem
Drusem. Etymologie není konečná, souvislost s názvem řeky
bude třeba důkladněji přešetřit.
MAJSÚR
býv. knížectví v již. Indii, dnes jeden z ind. svazových
států se stejnojmenným městem. Bylo navrženo několik
etymologických výkladů, např. ze sans. Mahiša-sura "démon
Mahiša. Koncové -úr je však nepochybně drávid. úru "město,
ves", které se vyskytuje často jako zakončení toponym v již.
Indií. První část se vykládá různě : bud jako "buvol", nebo
"bohyně plodnosti Majsí" aj., avšak žádný z výkladů plně
neuspokojuje. Angl. transkripce jména je Mysore.
Labels: Planeta země
# posted by rebarbora @ 8:22 AM
Wednesday, February 09, 2011
Malá zeměpisná encyklopedie
MAĎARSKO maď. Magyarország [maďárorság]
země a stát ve stř. Evropě. Kdysi část řím. provincií
Panónie a Dácie, později podmaněna Huny (podle nich má lat.
název Hungaria "země Hunů"), Ostrogóty, Avary (r. 568) a
nakonec Maďary (r. 889). Jméno M. se vykládá z ugrofin.
základu mogy- "člověk" a z přípony -ar s významem
kolektivním, tj. asi "tuzemci, zdejší lidé".
Soubor ZEMJM10.TXT
Obsahuje hesla od MADHJAPRADÉŠ do MYS DOBRÉ NADĚJE
MADHJAPRADÉŠ
jeden ze státu Indické republiky. Jméno znamená v sans.
"centrální provincie".
MADÍNA č. Medína
město v Saúdské Arábii. V době předislámské se jmenovalo
Jathrib, Ptolemaios je uvádí jako Jathrippa. Za života
proroka Muhammada převládlo jméno al-madína "město" (z
aramejského medinta). Později zevšeobecněl výklad, že jde o
madínat an-nabí "město prorokovo". Z narážek v koránu je
však zřejmé, že jméno se začínalo objevovat ještě před
Muhammadovým přesídlením do Medíny r. 622.
MADISON [medysn]
m. v USA (stát Wisconsin). Zal. r. 1836 a pojmenováno podle
populárního 4. prezidenta USA Johna Madisona (1809-1817), na
jehož počest dostalo název celkem 223 měst, vesnic a okresů
v USA.
MADRÁS
přístavní město v indickém Tamilnádu. Starší místní název je
Čennejpattaam (OJ Čennej + pattana "město"). O něco mladší
jméno Madráspattanam (n. krátce Madrás) se vykládá různými
způsoby: nejpravděpodobnější se zdá výklad z arab. madrasa
"islámská škola".
MADRID
hl. m. Španělska, nad ŕ. Manzanares v Nové Kastilii.
Připomíná se poprvé v 10. stol. (r. 939 Magerit); pokud
jménu přisoudíme arab. původ (z Medžrid), pak je odvozeno z
ap. madarat "město"; považujeme-li však jméno za starší, už
předarabské, vzniklo nejspíš z román. maderita "lesní
porost" (z lat. materia "kmeny, stavební dříví"). Název pův.
patřil maurské pevnosti (zal. r. 927), na jejímž místě
zbudováno po šp. vítězství nad Araby velké město. Od r. 1560
hl. m. Španělska.
MAGDEBURG
m. v NDR, na stř. Labi. Zal. koncern 8. stol. jako hraniční
pevnost karolínské říše proti Slovanům. Nejstarší doklady
jména (r. 805 Magadoburg, 937 Magadaburg n. Magathaburg)
ukazují na germ. základ magath "panna, děva, služebná" (něm.
Magd), jak to překládali i staří Čechové : Děvin hrad n.
Děvín. Podle jiného výkladu jde o jméno kelt. původu : Mogon
označovalo pohanské božstvo.
země a stát ve stř. Evropě. Kdysi část řím. provincií
Panónie a Dácie, později podmaněna Huny (podle nich má lat.
název Hungaria "země Hunů"), Ostrogóty, Avary (r. 568) a
nakonec Maďary (r. 889). Jméno M. se vykládá z ugrofin.
základu mogy- "člověk" a z přípony -ar s významem
kolektivním, tj. asi "tuzemci, zdejší lidé".
Soubor ZEMJM10.TXT
Obsahuje hesla od MADHJAPRADÉŠ do MYS DOBRÉ NADĚJE
MADHJAPRADÉŠ
jeden ze státu Indické republiky. Jméno znamená v sans.
"centrální provincie".
MADÍNA č. Medína
město v Saúdské Arábii. V době předislámské se jmenovalo
Jathrib, Ptolemaios je uvádí jako Jathrippa. Za života
proroka Muhammada převládlo jméno al-madína "město" (z
aramejského medinta). Později zevšeobecněl výklad, že jde o
madínat an-nabí "město prorokovo". Z narážek v koránu je
však zřejmé, že jméno se začínalo objevovat ještě před
Muhammadovým přesídlením do Medíny r. 622.
MADISON [medysn]
m. v USA (stát Wisconsin). Zal. r. 1836 a pojmenováno podle
populárního 4. prezidenta USA Johna Madisona (1809-1817), na
jehož počest dostalo název celkem 223 měst, vesnic a okresů
v USA.
MADRÁS
přístavní město v indickém Tamilnádu. Starší místní název je
Čennejpattaam (OJ Čennej + pattana "město"). O něco mladší
jméno Madráspattanam (n. krátce Madrás) se vykládá různými
způsoby: nejpravděpodobnější se zdá výklad z arab. madrasa
"islámská škola".
MADRID
hl. m. Španělska, nad ŕ. Manzanares v Nové Kastilii.
Připomíná se poprvé v 10. stol. (r. 939 Magerit); pokud
jménu přisoudíme arab. původ (z Medžrid), pak je odvozeno z
ap. madarat "město"; považujeme-li však jméno za starší, už
předarabské, vzniklo nejspíš z román. maderita "lesní
porost" (z lat. materia "kmeny, stavební dříví"). Název pův.
patřil maurské pevnosti (zal. r. 927), na jejímž místě
zbudováno po šp. vítězství nad Araby velké město. Od r. 1560
hl. m. Španělska.
MAGDEBURG
m. v NDR, na stř. Labi. Zal. koncern 8. stol. jako hraniční
pevnost karolínské říše proti Slovanům. Nejstarší doklady
jména (r. 805 Magadoburg, 937 Magadaburg n. Magathaburg)
ukazují na germ. základ magath "panna, děva, služebná" (něm.
Magd), jak to překládali i staří Čechové : Děvin hrad n.
Děvín. Podle jiného výkladu jde o jméno kelt. původu : Mogon
označovalo pohanské božstvo.
Labels: Planeta země
# posted by rebarbora @ 6:17 AM
Tuesday, June 15, 2010
Malá zeměpisná encyklopedie
LOTYŠSKO
lot. a rus. Latvija svaz. rep. SSSR, hist. země v Pobaltí.
Lotyš. název země se odvozuje od říčky Late poblíž lit.-lot.
hranice. Toto hydronymum se spojuje se sthn, letto "hlinitá
půda" a stir. lathach "jíl, hlína". Čes. název země pochází
z č. etnonyma Lotyš (rus. Latyš), jež je vytvořeno podle
plurálu Latvieši (sg. je Latvietis "obyvatel Latvije").
LOUISIANA
[lujzijána] stát USA (od r. 1812). Jeho území prozkoumáno
poprvé Španěly v 1. 1541-1542. R. 1681 pojmenováno
Francouzem Robertem de la Salle franc. Louisiane "Ludvíkova
země" (podle Louise, tj. krále Ludvíka XIV.). V r. 1762
přenecháno Španělům (špan. pravopis změnil MJ na Luisiana).
R. 1803 území prodáno Spojeným státům (angl. použila franc.
základu, ale špan. přípony, tj. Louisiana).
LOURENCO-MARQUES [lorensu markiš]
hl. město Mosambiku, býv. Portugalské vých. Afriky: Port.
mořeplavec tohoto jména (Lourenco "Vavřinec") nazval záliv,
na jehož břehu později vzniklo město, Delagoa (port. de
lagoa "lagunový"). R. 1544 port. král přejmenoval záliv
podle L. M. Na mapách se nicméně uchovalo pův. jméno zálivu
a jméno L. M. připadlo osadě, která začala vznikat na
pobřeží. Hl. rozvoj města spadá až do 19. st.; velkého
významu nabylo jako přístav po otevření železnice z Pretorie
r. 1895. R. 1975 navrženo přejmenovat m. na Can Phumo (podle
míst. náčelníka ze 16. stol.).
LOVAŇ viz LEUVEN
LUANDA
hl. m. býv. portug. kolonie Angoly v jz. Africe, přístav na
pobřeží Atlantského oceánu. Zal. je Portugalci r. 1575 pod
jménem Sáo Paolo de Loanda "Svatý Pavel z Luandy". V 17.-18.
stol. bohatlo z obchodu s otroky, kteří byli odtud posíláni
do Brazílie. Luanda je staré bantuské jméno, jehož pův.
význam není příliš jasný (někteří soudi, že znamenalo
"tribut, daň").
LUBLAŇ viz LJUBLJANA
LUBUMBAŠI
m. v africké republice Zair, hl. provinční středisko Shaby
(býv. Katangy, v. t.). Zal. Belgičany r. 1909 a pojmenováno
na počest tehdejší belg. královny Elisabethville "Alžbětino
město". Při odstraňování evrop. koloniálních názvů měst
koncem 60. let došlo k jeho přejmenování na Lubumbaši, což
je pův. název řeky, která tudy protéká. Bantuská jména řek
ve vých. části konžské pánve velmi často začínají předponou
lu-.
LUANGPRABANG
býv. král. rezidenční město Laosu, v jv. Asii. Kolem města
se utvářela stará laoská říše. Buddhisstická mise z Kambodže
přivezla sem r. 1359 jako dar kambodžského panovníka sochu
Buddhy ze zlaté slitiny, nazývanou Phra Báng; ta se pak
stala ochranným paládiem města. Podle této uctívané památky
bylo město nazváno "království Phra Bángu".
LÜBECK [libek]
m. v NSR, sv. od Hamburku, nad ř.Trave. Zal. r. 1143 na
místě starší slovan. osady Buku (Buc). Ta později nově
pojmenována podle sousední osady Ĺubice (pozdější
Altlübeck), jejíž jméno vzniklo ze slovan. adj. luba "libá,
milá, příjemná", a to odvozením substantivizující příponou
-ica, tj. "milá, libá ves" (srov. čes. Libice nad Cidlinou).
Podle jiného výkladu má MJ základ v obyvatelském názvu
Ľubici "lidé Ĺubovi" (z OJ Ľub n. Ĺuba, zkrác. z Ĺubiata,
Ĺuborad apod.).
LUBLIN
m. v Polsku, na řece Bystrzyca, v hist. Malopolsku při ukr.
hranici. Patří k nejstarším polským městům. Doloženo již od
r. 1170. Městských práv se mu dostalo r. 1317. Původní název
zněl Lubin, což je příd. jm.přivl. od OJ Luba, tj. Lubin
grod "Lubovo město (podobně jako naše MJ Libín). Není
vyloučeno, že pozdější vkladné -l- se ve jméně ocitlo vlivem
východoslovanského sousedství. Existují též jiné výklady
tohoto jména.
LUCEMBURK viz LUXMBOURG
LUIMNEACH viz LIMERICK
LUND
m. na j. Švédska, sv. od Malmö. Jedno z nejstarších švéd.
měst, kulturní centrum celého Skandinávského poloostrova.
Poprvé se připomíná v 10. stol. (r. 920 Lunda at Eyrarsund);
jméno je známo ze středověku též v lat. podobě Londinium
Gothorum (asi na rozlišení od angl. Londýna - Londinium),
tj. "L. Gótů"; odvozuje se z ap. lundona "les, háj".
LUSAKA
hl. město afr. státu Zambie. Založeno v době koloniální r.
1906 na místě kraalu náčelníka Lusaaky z kmene Lendžů. V I.
1930-1935 se stalo správním střediskem Severní Rhodésie.
Pojmenováni podle OJ náčelníka.
LÜ-TA
dvojměstí na Liaotungském poloostrově v ČLR, pův. samostatná
města Port Arthur a Dalnyj (n. Dairen), nyní sloučená v
jeden admin. celek. Čín. název vznikl spojením počátečních
slabik čín. názvů obou měst, tj. Lü-šun "úspěšné cestováni"
(z čín. lü "cestování" a šun "úspěšný, bez překážek"`,
nejspíš reklamního hesla pro všechny, kdo cestovali z prov.
Liao-tung do prov. Šan-tung) a Ta-lien (tj. čín. hlásková
adaptace rus. Dalnij "daleký, ležící na Dál. východě").
Angl. název Port Arthur dán na počest prezidenta USA C. A.
Arthura (1830-1886), který svým vetem zabránil porušení
smlouvy s Činou.
LUTYCH viz LIEGE
LUXEMBOURG [liksambúr] č. Lucemburksko
m. a státeček mezi Belgií, Francií a NSR. Pův. hrad
zbudovaný na místě starší řím. pevnosti Připomíná se poprvé
v 9. stol. (r. 738 Lucilinburh) : MJ se skládá ze sthn.
luzil "malý" a burg "opevněné město, hrad", tj. "malé
město". R. 1354 se stalo sídlem vévodství L. (od r. 1815
velkovévodství). Z hraběcího rodu Lucemburků pochází i Jan
Lucemburský, zakladatel české panovnické dynastie, otec
Karla IV.
LUXOR
město v Horním Egyptě, v místě největšího soustředění
staroegyptských památek. Bývalo zde hl. město nové říše
Wéset, řec. nazývané Théby. Jméno Luxor je evropeizovanou
formou arab. al-uksur, jež se odvozuje od slova kasr, pl.
kusúr "paláce" (al- je arab. určitý člen).
LUZERN [lucern]
I m. v centrálním Švýcarsku, na břehu Vierwaldstättského
jezera. Zal. v 8. stol. kolem staršího kláštera (r. 844
Monasterium Lucernense), jehož posláním bylo mj. obsluhovat
světelný maják ukazující směr člunům na jezeře. MJ se
odvozuje z lat. lucerna "svítilna" (a to od lucere
"svítit"). Jsou i jiné výklady ("Leodgarova osada"; "místo u
močálu" aj.).
LUZON
největší z filipínských ostrovů. Nejčastěji uváděná
etymologie vychází z domácího slova losong "velká dřevěná
stoupa na stloukání rýže. Podle ní španěl. plavci nazývali
ostrovy Islas de los losones. Název ostrova je však starší,
a etymologie tedy nejistá.
LVOV
ukr. Lviv m. v SSSR, v záp. Ukrajině, hl. m. hist. Haliče.
Zal. kolem r. 1250 při důl. obch. cestě z Kijeva do Vídně a
nazváno svým zakladatelem, knížetem Danielem Romanovičem
Haličským, Lvov "Lvův (hrad) (podle jeho syna Lva
Daniloviče, který byl přítelem a spojencem čes. krále
Václava II.). Název poprvé doložen r. 1256. V 14. st. v
držení pol. feudálů (usadila se zde mnohonárodnostní obch.
kolonie složená z Němců, Poláků, Židů, Řeků, Arménů aj.). R.
1772 spolu s celou Haličí připadl Rakousku. V období 1919
1939 patřil Polsku. R. 1939 spolu se Záp. Ukrajinou začleněn
do Ukrajinské SSR.
LYON
m. ve stř. Francii, na soutoku ř. Rhône a Saône. Jedno z
nejstarších franc. měst; už v 6. stol. př. n. 1. zde stála
fénická osada.L.zal. Římany r. 43 př. n. l. pod jménem
Lugdunum (lat. Mons lucidus), tj. "světlá n. slunečná hora"
(z kelt. lucodunos "zářivá, slunečná hora n. hrad"). Z něho
vznikla hlásk. vývojem franc. podoba Lyon. Kdysi byl hl. m.
celé Galie a kolébkou křesťanství v této části Evropy. Zde
také kupec Petr Valdés založil nábož. sektu valdenských (12.
stol.), jejíž učení zčásti ovlivnilo lidovou opozici proti
řím. církvi v husitských Čechách.
[M]
MAAS č. Maasa, zast. Mósa
ř. odvodňující vých. Francii (fr. Meuse), Belgii a již.
Nizozemsko (délka 925 km); v antic. pramenech doložena jako
Mosa (u Caesara), Germáni ji nazývali Masa n. Masu. Název je
staroevropský: odvozuje se z ide. kořene mos- "voda, močál,
řeka". Příbuz. s Mosel.
MACAO viz AO-MEN
MADAGASKAR
ostrov v Indickém oceáně, při pobřeží Mosambiku, od r. 1960
nezávislá Malgašská republika (v. t.) Ostrov je od 9. st.
zmiňován arab. autory jako Džazírat al- Kumr (v. t. Komory)
nebo Wákwák. Portugalci r. 1500 nazvali ostrov Ilha do Sáo
Lourenco, tj. "ostrov sv. Vavřince". Ve východoafr.
bantuských jazycích se nazývá Buki (popř. s lokativní
příponou -ni Bukini): tento název byl zachycen v port.
pramenech jako Bugue. Souvisí zřejmě s malgašským slovem
vahóaka "panství; lid, poddaní", z něhož vzniklo i arab.
Wákwák. Dnešní jméno se poprvé objevuje u Marka Pola (který
ostrov nenavštívil) jako Madeigascar. Jde patrně o chybně
utvořený název s perským zakončením -bar (barr "souše,
pevnina" ; srov. Zanzibar, v Indii Malabarské pobřeží aj.)
častým v oblasti Indického oceánu. První část jména je
zachycena také v port. zprávách ze 17. st. o oblasti
Matacasi na jv. ostrova. Jde o etnické označení Malgašů;
formy Madagasi - Malagasi odpovídají rozdílným skupinám
malgašských dialektů.
lot. a rus. Latvija svaz. rep. SSSR, hist. země v Pobaltí.
Lotyš. název země se odvozuje od říčky Late poblíž lit.-lot.
hranice. Toto hydronymum se spojuje se sthn, letto "hlinitá
půda" a stir. lathach "jíl, hlína". Čes. název země pochází
z č. etnonyma Lotyš (rus. Latyš), jež je vytvořeno podle
plurálu Latvieši (sg. je Latvietis "obyvatel Latvije").
LOUISIANA
[lujzijána] stát USA (od r. 1812). Jeho území prozkoumáno
poprvé Španěly v 1. 1541-1542. R. 1681 pojmenováno
Francouzem Robertem de la Salle franc. Louisiane "Ludvíkova
země" (podle Louise, tj. krále Ludvíka XIV.). V r. 1762
přenecháno Španělům (špan. pravopis změnil MJ na Luisiana).
R. 1803 území prodáno Spojeným státům (angl. použila franc.
základu, ale špan. přípony, tj. Louisiana).
LOURENCO-MARQUES [lorensu markiš]
hl. město Mosambiku, býv. Portugalské vých. Afriky: Port.
mořeplavec tohoto jména (Lourenco "Vavřinec") nazval záliv,
na jehož břehu později vzniklo město, Delagoa (port. de
lagoa "lagunový"). R. 1544 port. král přejmenoval záliv
podle L. M. Na mapách se nicméně uchovalo pův. jméno zálivu
a jméno L. M. připadlo osadě, která začala vznikat na
pobřeží. Hl. rozvoj města spadá až do 19. st.; velkého
významu nabylo jako přístav po otevření železnice z Pretorie
r. 1895. R. 1975 navrženo přejmenovat m. na Can Phumo (podle
míst. náčelníka ze 16. stol.).
LOVAŇ viz LEUVEN
LUANDA
hl. m. býv. portug. kolonie Angoly v jz. Africe, přístav na
pobřeží Atlantského oceánu. Zal. je Portugalci r. 1575 pod
jménem Sáo Paolo de Loanda "Svatý Pavel z Luandy". V 17.-18.
stol. bohatlo z obchodu s otroky, kteří byli odtud posíláni
do Brazílie. Luanda je staré bantuské jméno, jehož pův.
význam není příliš jasný (někteří soudi, že znamenalo
"tribut, daň").
LUBLAŇ viz LJUBLJANA
LUBUMBAŠI
m. v africké republice Zair, hl. provinční středisko Shaby
(býv. Katangy, v. t.). Zal. Belgičany r. 1909 a pojmenováno
na počest tehdejší belg. královny Elisabethville "Alžbětino
město". Při odstraňování evrop. koloniálních názvů měst
koncem 60. let došlo k jeho přejmenování na Lubumbaši, což
je pův. název řeky, která tudy protéká. Bantuská jména řek
ve vých. části konžské pánve velmi často začínají předponou
lu-.
LUANGPRABANG
býv. král. rezidenční město Laosu, v jv. Asii. Kolem města
se utvářela stará laoská říše. Buddhisstická mise z Kambodže
přivezla sem r. 1359 jako dar kambodžského panovníka sochu
Buddhy ze zlaté slitiny, nazývanou Phra Báng; ta se pak
stala ochranným paládiem města. Podle této uctívané památky
bylo město nazváno "království Phra Bángu".
LÜBECK [libek]
m. v NSR, sv. od Hamburku, nad ř.Trave. Zal. r. 1143 na
místě starší slovan. osady Buku (Buc). Ta později nově
pojmenována podle sousední osady Ĺubice (pozdější
Altlübeck), jejíž jméno vzniklo ze slovan. adj. luba "libá,
milá, příjemná", a to odvozením substantivizující příponou
-ica, tj. "milá, libá ves" (srov. čes. Libice nad Cidlinou).
Podle jiného výkladu má MJ základ v obyvatelském názvu
Ľubici "lidé Ĺubovi" (z OJ Ľub n. Ĺuba, zkrác. z Ĺubiata,
Ĺuborad apod.).
LUBLIN
m. v Polsku, na řece Bystrzyca, v hist. Malopolsku při ukr.
hranici. Patří k nejstarším polským městům. Doloženo již od
r. 1170. Městských práv se mu dostalo r. 1317. Původní název
zněl Lubin, což je příd. jm.přivl. od OJ Luba, tj. Lubin
grod "Lubovo město (podobně jako naše MJ Libín). Není
vyloučeno, že pozdější vkladné -l- se ve jméně ocitlo vlivem
východoslovanského sousedství. Existují též jiné výklady
tohoto jména.
LUCEMBURK viz LUXMBOURG
LUIMNEACH viz LIMERICK
LUND
m. na j. Švédska, sv. od Malmö. Jedno z nejstarších švéd.
měst, kulturní centrum celého Skandinávského poloostrova.
Poprvé se připomíná v 10. stol. (r. 920 Lunda at Eyrarsund);
jméno je známo ze středověku též v lat. podobě Londinium
Gothorum (asi na rozlišení od angl. Londýna - Londinium),
tj. "L. Gótů"; odvozuje se z ap. lundona "les, háj".
LUSAKA
hl. město afr. státu Zambie. Založeno v době koloniální r.
1906 na místě kraalu náčelníka Lusaaky z kmene Lendžů. V I.
1930-1935 se stalo správním střediskem Severní Rhodésie.
Pojmenováni podle OJ náčelníka.
LÜ-TA
dvojměstí na Liaotungském poloostrově v ČLR, pův. samostatná
města Port Arthur a Dalnyj (n. Dairen), nyní sloučená v
jeden admin. celek. Čín. název vznikl spojením počátečních
slabik čín. názvů obou měst, tj. Lü-šun "úspěšné cestováni"
(z čín. lü "cestování" a šun "úspěšný, bez překážek"`,
nejspíš reklamního hesla pro všechny, kdo cestovali z prov.
Liao-tung do prov. Šan-tung) a Ta-lien (tj. čín. hlásková
adaptace rus. Dalnij "daleký, ležící na Dál. východě").
Angl. název Port Arthur dán na počest prezidenta USA C. A.
Arthura (1830-1886), který svým vetem zabránil porušení
smlouvy s Činou.
LUTYCH viz LIEGE
LUXEMBOURG [liksambúr] č. Lucemburksko
m. a státeček mezi Belgií, Francií a NSR. Pův. hrad
zbudovaný na místě starší řím. pevnosti Připomíná se poprvé
v 9. stol. (r. 738 Lucilinburh) : MJ se skládá ze sthn.
luzil "malý" a burg "opevněné město, hrad", tj. "malé
město". R. 1354 se stalo sídlem vévodství L. (od r. 1815
velkovévodství). Z hraběcího rodu Lucemburků pochází i Jan
Lucemburský, zakladatel české panovnické dynastie, otec
Karla IV.
LUXOR
město v Horním Egyptě, v místě největšího soustředění
staroegyptských památek. Bývalo zde hl. město nové říše
Wéset, řec. nazývané Théby. Jméno Luxor je evropeizovanou
formou arab. al-uksur, jež se odvozuje od slova kasr, pl.
kusúr "paláce" (al- je arab. určitý člen).
LUZERN [lucern]
I m. v centrálním Švýcarsku, na břehu Vierwaldstättského
jezera. Zal. v 8. stol. kolem staršího kláštera (r. 844
Monasterium Lucernense), jehož posláním bylo mj. obsluhovat
světelný maják ukazující směr člunům na jezeře. MJ se
odvozuje z lat. lucerna "svítilna" (a to od lucere
"svítit"). Jsou i jiné výklady ("Leodgarova osada"; "místo u
močálu" aj.).
LUZON
největší z filipínských ostrovů. Nejčastěji uváděná
etymologie vychází z domácího slova losong "velká dřevěná
stoupa na stloukání rýže. Podle ní španěl. plavci nazývali
ostrovy Islas de los losones. Název ostrova je však starší,
a etymologie tedy nejistá.
LVOV
ukr. Lviv m. v SSSR, v záp. Ukrajině, hl. m. hist. Haliče.
Zal. kolem r. 1250 při důl. obch. cestě z Kijeva do Vídně a
nazváno svým zakladatelem, knížetem Danielem Romanovičem
Haličským, Lvov "Lvův (hrad) (podle jeho syna Lva
Daniloviče, který byl přítelem a spojencem čes. krále
Václava II.). Název poprvé doložen r. 1256. V 14. st. v
držení pol. feudálů (usadila se zde mnohonárodnostní obch.
kolonie složená z Němců, Poláků, Židů, Řeků, Arménů aj.). R.
1772 spolu s celou Haličí připadl Rakousku. V období 1919
1939 patřil Polsku. R. 1939 spolu se Záp. Ukrajinou začleněn
do Ukrajinské SSR.
LYON
m. ve stř. Francii, na soutoku ř. Rhône a Saône. Jedno z
nejstarších franc. měst; už v 6. stol. př. n. 1. zde stála
fénická osada.L.zal. Římany r. 43 př. n. l. pod jménem
Lugdunum (lat. Mons lucidus), tj. "světlá n. slunečná hora"
(z kelt. lucodunos "zářivá, slunečná hora n. hrad"). Z něho
vznikla hlásk. vývojem franc. podoba Lyon. Kdysi byl hl. m.
celé Galie a kolébkou křesťanství v této části Evropy. Zde
také kupec Petr Valdés založil nábož. sektu valdenských (12.
stol.), jejíž učení zčásti ovlivnilo lidovou opozici proti
řím. církvi v husitských Čechách.
[M]
MAAS č. Maasa, zast. Mósa
ř. odvodňující vých. Francii (fr. Meuse), Belgii a již.
Nizozemsko (délka 925 km); v antic. pramenech doložena jako
Mosa (u Caesara), Germáni ji nazývali Masa n. Masu. Název je
staroevropský: odvozuje se z ide. kořene mos- "voda, močál,
řeka". Příbuz. s Mosel.
MACAO viz AO-MEN
MADAGASKAR
ostrov v Indickém oceáně, při pobřeží Mosambiku, od r. 1960
nezávislá Malgašská republika (v. t.) Ostrov je od 9. st.
zmiňován arab. autory jako Džazírat al- Kumr (v. t. Komory)
nebo Wákwák. Portugalci r. 1500 nazvali ostrov Ilha do Sáo
Lourenco, tj. "ostrov sv. Vavřince". Ve východoafr.
bantuských jazycích se nazývá Buki (popř. s lokativní
příponou -ni Bukini): tento název byl zachycen v port.
pramenech jako Bugue. Souvisí zřejmě s malgašským slovem
vahóaka "panství; lid, poddaní", z něhož vzniklo i arab.
Wákwák. Dnešní jméno se poprvé objevuje u Marka Pola (který
ostrov nenavštívil) jako Madeigascar. Jde patrně o chybně
utvořený název s perským zakončením -bar (barr "souše,
pevnina" ; srov. Zanzibar, v Indii Malabarské pobřeží aj.)
častým v oblasti Indického oceánu. První část jména je
zachycena také v port. zprávách ze 17. st. o oblasti
Matacasi na jv. ostrova. Jde o etnické označení Malgašů;
formy Madagasi - Malagasi odpovídají rozdílným skupinám
malgašských dialektů.
Labels: Planeta země
# posted by rebarbora @ 2:48 AM
Monday, June 07, 2010
Likvidace jaderných systémů
Rozhovory o likvidaci jaderných systémů středního dosahu v Ženevě byly tedy přerušeny odchodem sovětské delegace v listopadu 1983. Koncem roku 1984 se však americký státní tajemník George Shultz a jeho sovětský protějšek Andrej Gromyko dohodli, jak jsem již zmínila, na opětovném pokračování rozhovorů. Jednání začala 12. Března 1985, opět v Ženevě. Podmínky pro dohodu byly nesrovnatelně příznivější než před rokem. Reaganova administrativa posuzovala ovšem zahájené rozhovory s krajní opatrností a spíše vyčkávala na další vývoj v SSSR (den předtím se generálním tajemníkem ÚV KSSS stal Michael Gorbačov). Za této situace první summit Reagan – Gorbačov, k němuž došlo počátkem třetí dekády listopadu 1985 v Ženevě, přinesl pouze osobní seznámení obou nejvyšších představitelů.
V průběhu roku 1986 předložil SSSR několik odzbrojovacích návrhů. Na druhé vrcholné schůzce Reagan – Gorbačov, která se konala v polovině října 1986 v Reykjavíku, se již dohoda o omezení strategických útočných zbraní a likvidaci jaderných prostředků středního dosahu zdála být na dohled. Nakonec však jednáni znovu ztroskotalo na existenci projektu SDI.
Rok 1987 přinesl hledání oboustranně přijatelného řešení, provázené postupným sbližováním do té doby nesmiřitelně protikladných postojů. Dne 8. prosince 1987 při příležitosti třetí schůzky Reagan – Gorbačov ve Washingtonu byla podepsána dohoda, předpokládající likvidaci všech jaderných systémů středního dosahu, to znamená balistických raket a křídlatých střel o dosahu 500-5000 kilometrů. Tento dokument vycházel z takzvané nulové varianty, která byla Spojenými státy prosazována od počátku osmdesátých let, sovětskou stranou však dosud tvrdě odmítána. Podle dohody měl Sovětský svaz zlikvidovat 1752, Spojené státy 859 kusů těchto zbraní. Dále obsahovala do té doby naprosto nepředstavitelná ustanovení, týkající se kontroly dodržování přijatých usnesení. Sovětským i americkým kontrolním týmům měl být do budoucna umožněn přístup na základny protivníka, stejně tak i přímá účast na střelnicích i v jiných zařízeních, vybraných pro provedení likvidace. Obě strany se rovněž dohodly na dodržování smlouvy ABM (jedné z dohod komplexu SALT I), která zakazovala budování systémů protiraketové obrany (včetně kosmu), avšak umožňovala provádění výzkumu ve smluvně stanoveném rozsahu.
Podepsání dohody se stalo historickou událostí. Sovětský svaz a Spojené státy americké se totiž vůbec poprvé dokázaly dohodnout na likvidaci celého zbrojního systému. Ve Washingtonu byl učiněn první a klíčový krok k možnému ukončení závodů ve zbrojení.
V průběhu roku 1986 předložil SSSR několik odzbrojovacích návrhů. Na druhé vrcholné schůzce Reagan – Gorbačov, která se konala v polovině října 1986 v Reykjavíku, se již dohoda o omezení strategických útočných zbraní a likvidaci jaderných prostředků středního dosahu zdála být na dohled. Nakonec však jednáni znovu ztroskotalo na existenci projektu SDI.
Rok 1987 přinesl hledání oboustranně přijatelného řešení, provázené postupným sbližováním do té doby nesmiřitelně protikladných postojů. Dne 8. prosince 1987 při příležitosti třetí schůzky Reagan – Gorbačov ve Washingtonu byla podepsána dohoda, předpokládající likvidaci všech jaderných systémů středního dosahu, to znamená balistických raket a křídlatých střel o dosahu 500-5000 kilometrů. Tento dokument vycházel z takzvané nulové varianty, která byla Spojenými státy prosazována od počátku osmdesátých let, sovětskou stranou však dosud tvrdě odmítána. Podle dohody měl Sovětský svaz zlikvidovat 1752, Spojené státy 859 kusů těchto zbraní. Dále obsahovala do té doby naprosto nepředstavitelná ustanovení, týkající se kontroly dodržování přijatých usnesení. Sovětským i americkým kontrolním týmům měl být do budoucna umožněn přístup na základny protivníka, stejně tak i přímá účast na střelnicích i v jiných zařízeních, vybraných pro provedení likvidace. Obě strany se rovněž dohodly na dodržování smlouvy ABM (jedné z dohod komplexu SALT I), která zakazovala budování systémů protiraketové obrany (včetně kosmu), avšak umožňovala provádění výzkumu ve smluvně stanoveném rozsahu.
Podepsání dohody se stalo historickou událostí. Sovětský svaz a Spojené státy americké se totiž vůbec poprvé dokázaly dohodnout na likvidaci celého zbrojního systému. Ve Washingtonu byl učiněn první a klíčový krok k možnému ukončení závodů ve zbrojení.
Labels: Planeta země
# posted by rebarbora @ 2:10 AM
