planeta zeme

JRUŠALAJIM-KUDS č. Jeruzalém
m. zčásti v Izraeli, zčásti v jím okupované části Jordánska
(v hist. Palestině). Posvátné město judaismu, křesťanství a
islámu. Jméno je nejasného, nejspíše už předsemit. původu. V
listinách z el-Amárny (14. stol. př. n. l.) je uváděno jako
Urusalim. Hebrejská lid. etymologie vykládá je jako
složeninu z jeru "místo" a šalem "mír" (tj. "místo míru"j.
Podobně řec. podoba jména Hierosolyma ukazuje na adj. hieros
"svatý". Za řím. nadvlády dostalo město název Aelia. U
starších arab. spisovatelů nacházíme nejčastěji podobu Bajt
al-Makdis "dům svatostánku", která byla v nové době
vystřídána prostým al-Kuds "svatost".

JUGOSLÁVIE sch. Jugoslavija
slovan. stát v již. Evropě, z větší části na Balkánském
poloostrově. Vznikl r. 1918 spojením Srbska, Chorvátska,
Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Makedonie a Černé Hory.
Jméno J. vytvořeno uměle z jug "jih" a Slávie "země Slovanů"
(oficiálně přijato r. 1929). Od r. 1963 úř. název
Socialistická federativní republ. Jugoslávie (SFRJ).



[K]

KAAPSTAD viz CAPE TOWN

KÁBUL
hl. m. Afghánistánu, na stejnojmenné řece ( přítoku ř.
Indusj. Za vlády Taníerlánova potomka Bábura (1. 1504-1519)
hl. m. jeho řiše. R. 1773 převzalo po m. Karídaharu funkci
hl. města Afghánistánu. Jméno se poprvé připomíná jako název
řeky (Krbhá Kóphén) už ve Rgvédu, nejstarší ide. literární
památce (z doby mezí r. 1500- 800 př. n. I.). U řec.
geografa Strabóna na samém poč. n. l. se připomíná jako
Kóphés, u Ptolemaia v pol. 2. stol. n. 1. jako Kóa. Město
zal. při důl. obchodní cestě do Indie a pojmenováno podle
řeky K. (etymologie hydronyma není jasná). Ve zprávách čín.
cestovatelů ze 7. stol. se uvádí pod jménem Kalo-fug, tj.
"město Kao" .

KABYLSKO n. KABÝLIE
horská oblast v Alžírsku obývaná berberskými Kabyly, kteří
si uchovali pův. jazyk a etnografický svéráz. V evrop.
pramenech se jméno vyskytuje od 16. stol. Je odvozeno od
arab. jména kabíla, pl. kabá-il "kmen. Jménem Kabylů
označovali Arabové často souhrnně všechny berberské kmeny v
Alžírsku.

KÁHIRA
hl. m. Egyptské arabské republiky (sev. Afrika). Na místě
staršího osídlení zal. r. 641 arab. dobyvatelé Egypta město
Fustát (tj. "stan"), jemuž se brzy začalo říkat také Misr n.
Masr (lid. výslovnost), tzn. starým semit. jménem, kterým se
dodnes tradičně označuje jak země Egypt (v. t.), tak i její
hl. město. R. 969 dobyli E. šiitšti Fátimovci a zal. na sv.
od Fustátu nové hl. m., nazvané Mir al-Káhira. Všechny
zprávy o založení se shodují v tom, že při započetí stavby
městských hradeb kulminovala na obloze planeta Mars, již
Arabové nazývají al-Káhir "vítězný". Podle ní se nové
metropoli dostalo jména "vítězná".

JEREVAN
hl. m. Arménské SSR, leží na úpatí h. Ararat nad ř. Razdan.
Patří k nejst. městům světa (r. 1968 oslavil 2750. výročí
svého založení). R. 782 př. n. l. postavil zde urartský král
Argišti I. pevnost Erebuni, podle níž asi nazváno i město,
které kolem ní pozd. vzniklo. J. proslul už ve starověku
jako obch. křižovatka a středisko křesťanství, jež zde bylo
prohlášeno za stát náboženství už r. 302, tj. o 11 let dříve
než v Římské říši. Od r. 1440 hl. městem Arménie (trpělo
častými nájezdy Peršanů a Turků). Po rus.-perské válce
připojeno r. 1828 k Rusku. Sovět. vláda nastolena r. 1920
kdy se J. stal hl. m. ASSR (do r. 1936 pod názvem poruštěným
na Erivaň). Původ názvu není dost jasný: nerozřešen zůstává
vztah klínopisného urartského názvu Irpuni n. Erebuni (prý
"skvělý potomek orla ) k dneš. pojmenování, podobně jako
jeho souvislost s názvem státu Eriani u jezera Sevan,
připojené- ho k Urartu. Lidová etymologie spojuje název
nesprávně se souč. armén. slovem jerevan "ukazovat se"
(podle biblického mýtu objevila se na "horách Araratských"
Noemova archa po zničující potopě světa).

JERICHO viz ARÍCHÁ

JERUZALÉM viz JRUŠALAJIM-KUDS

JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA
stát v Africe, afrikánsky Republiek van Suid-Afrika, angl.
Republic of South Africa. Po vítězství v búrské válce
Britové vytvořili z dřívějších drobných jihoafr. státu své
dominium se souhrnným názvem.Jihoafrická unie (r. 1910).
Spory o politiku apartheidu vedly r. 1961 jihoafrickou
rasistickou vládu k odchodu z Brit. společenství národů a k
vyhlášení Jihoafrické republiky.

JOGJAKARTA [jogja- n. džokža-]
město v Indonésii, na o. Jávě. Malajské jogja "náležitý" a
karta "město" ; tedy snad "město, jak má být.

JOHANNESBURG
město v Jihoafrické republice, v centru důlní oblasti
Transvaalu. Za svůj vznik vděčí objevu nalezišť zlata v r.
1886. Není zcela jisté, podle kterého Johanna n. Johannesa
bylo nové město pojmenováno. Nejčastěji je v této
souvislosti vyslovována domněnka, že tato čest připadla
důstojníku Johannesu Meyerovi, jehož úkolem bylo střežit
ložiska zlata až do příchodu důlního komisaře. Podle jiného
názoru dal městu jméno Johann Rissik z transvaalského
topografického úřadu. Jméno znamená "Johannesovo město" ; 2.
člen -burg "město" je z holandštiny.

JOKOHAMA
m. a přístav v Japonsku, na o. Honšú, v Tokijském zálivu.
Zal. v pol. 19. stol. na místě rybářské osady, r. 1859
otevřen zde přístav mezinár. obchodu. Jméno J. znamená v
jap. "vysoký břeh moře".

JORDÁNSKO
stát v jz. Asii, úř. n. Hášimovské království jordánského.
Vzniklo po 1. svět. válce jako zvl. státní útvar pod brit.
mandátní správou s názvem Zajordánsko, angl. Transjordan, v
čele s emíry z háširnovského rodu. R. 1946 byl zrušen brit.
mandát a emirát změněn na království. Po připojení části
Palestiny na záp. břehu Jordánu (r. 1950) název státu změněn
na Jordánsko, angl. krátce Jordan, arab. al-Urdunn. Název
dán podle řeky Jordánu, jejíž jméno je známo od starověku.
Etymologické výklady ze sem. kořenů neuspokojují. Podobné
jméno řeky - Jardanos - se vyskytuje na Krétě a v homérských
eposech.

ř. v Sibiři (SSSR), tvoří hranici mezi Záp. a Vých. Sibiří.
Název znání v Evropě už v 16. stol. v podobě Jenissy,
zprostředkované nizozemskými plavci. R. 1607 poznali řeku
poprvé ruští kozáci a přijali pro ni jméno Jenisej, jež bylo
adaptací z některého jazyka samodijské skupiny ural. čeledi,
nejspíš z evenckého Joanesi "velká voda, veletok . Stejně
motivován je i tuvin. název řeky Ulug-Chem "velká řeka"
(starého turkotat. označení Chem "řeka" se užívalo pro
Jenisej od místa, kde se do něho vlévá Angara).