planeta zeme

indonés. Indonesia
republika v Asii, vyhlášená r. 1945 na ostrovech, které
dříve tvořily Holandskou východní Indii. Název utvořen ze
jména Indie a řec. nesos"ostrov . Obyvatelé indonéských
ostrovů začali sani běžně používat tohoto jména od 20. let
našeho století. INDUS řeka v Pákistá- nu. Jméno se odvozuje
ze sans. sindhu "řeka" ; novoind. se nazývá Sindh (v. t.).
Do evrop. jazyků jméno přišlo v podobě, kterou mu dali řečtí
a lat. autoři (v. t. Indie).

Labels: INDONÉSIE

země a stát v Asii, úř. n. Indická republika, nezávislá od
r. 1946. Tohoto jména pro celou obrovskou zemi
(subkontinent) používají tradičně národy žijící na západ
od I., pro něž přístup do země vedl nutně nejprve údolím
řeky Indu: řec. a lat. India, arab. Hind, persky Hindústán.
Název Hinduš se objevuje již v Dariově stpers. nápisu dříve
než tažení Alexandra Velikého otevřelo Indii antickému
vědeckému zájmu. Jméno dostala země podle řeky Indus (ze
sans. sindhu "řeka ). Sami Indové nazývají svou zemi Bhárat,
což je staré sans. jméno dané podle mytického praotce národa
Bháraty (srov. stind. epos Mahábhárata, tj, "velký (boj)
Bháratovců ). Starší jména byla též Árjávarta "země Árijců
(omezeno jen na sev. Indii), popř. Džambudvípa "ostrov
stromu džambu". Název I. doznal značného geografického
rozšíření, srov. I. Východní, Západní, Přední, Zadní a
Ostrovní.

Labels: INDIE

ILÁHÁBÁD
m. v Indii (stát Uttar Pradéš), na soutoku ř. Gangy a
Jamuny. Pův. se nazývalo Prajág "obětiště"` (vzhledem ke
svému náboženskému významu). Po dobytí muslimy v 12. stol.
přejmenováno na Iláhábád, tj. arabsko-persky "boží město".
Arab. iláh vyjadřuje obecně pojem božstva, s urč. členem
Alláh pak pojem Boha v monoteistických náboženstvích.
Koncový morfém -ábád znamená v perštině "město, osada .

ILLINOIS [-noj, řidč. -nojs]
stát USA (od r. 1818). Poprvé prozkoumán franc. výpravami
Marquetta a Jollieta (r. 1673) a La Salla (r. 1679). Po
válce Francouzů s Indiány se území zmocnili r. 1763
Angličané. Jméno převzali Francouzi od domorodců, kteří se
nazývali Illini "lidé, muži, bojovníci". Tento název
přenesen i na řeku Illinois.

INDIANA [indyjena]
stát USA (od r. 1816). Prvními trvalými usedlíky byli zde
Francouzi (stěhovali se sem od r. 1735 . Angličané ovládli
území r. 1763. Jméno I. je poprvé do- loženo z doby ok. r.
1765, kdy podnikatelé s pozemky, sdružení v tzv. Indiana
Company, odkoupili toto území od indián. náčelníků Z prvního
slova tohoto názvu společnosti, tj. špan. adj. žen. rodu s
významem "indiánská", vzniklo nakonec jméno území i státu.
Etnonymum Indián, tj. původně "obyvatel Indie", je řeckou
obměnou pers. Hindu, jež se vyvinulo ze sans. sindhu "řeka
(= Indus)". K. Kolumbus považoval totiž domorodé obyvatele
Ameriky za Indy (až do své smrti pova- žoval Ameriku za
Indii).

CHILE [čile]
stát (nezávislý od 1818) v Již. Americe, mezi poh. And a
Tichým oceánem. Získ. ji špan. dobyvatel Almagro r. 1536.
Otřesenou špan. nadvládu nad územím indián. kmene Aravaků
upevnil po r. 1540 Valdivia; jméno se vykládá z arav. čili
"chlad, zima (podle sněhem pokrytých vrcholků And).

CHOTĚBUZ viz COTTBUS

CHUANG-CHE č. Žlutá řeka
ř. v Číně, jedna z největších v Asii. Jméno je složeno z
čín. chuang "žlutá" a che "řeka" (podle žlutého zbarvení
její vody protékající sprašovým terénem). Čes. název je
doslovným překladem. Řeka ústi do Žlutého moře
(Chuang-chaj).

IASI [jaš] č. Jasy [l]
hl. m. hist. Moldavska v Rumunsku, v nížině ř. Prutu. Poprvé
se připomíná v rus. letopise ze 16. stol. jako Jassskyjb
Tbrgb "Jaský trh" (město však známo jako význačné centrum
obchodu již od 14. stol.). Od pol. 16. stol. hl. m.
Moldávie, která r. 1859-1862 splynula s Valašskem v nový
stát Rumunsko (moldavská Besarábie na levém břehu Prutu byla
ruská). MJ se odvozuje z etnonyma Jasi, jak vých. Slované
nazývali ide. kmen íránských Alanů. Etymologie tohoto jména
zřejmě souvisí se stper. a avest. ásu "rychlý, bystrý"
(srov. afgán. ósai "antilopa"). Rumun. badatelé odvozují MJ
z OJ. Nejasné.

IBADAN
m. jz. Nigérii (záp. Afrika). Zal. po r. 1820 pův. jako
tábor jorubských vojáků v období chaosu vyvolaného tlakem
muslimských Fulbů ze severu. Rychle vyrostlo na největší
městské středisko kmene Jorubů. Působením malamů ze severu
pronikal sem islám. MJ se někdy vykládá z arab. ibdán "
služebníci(Boží) ,tj.muslimové, popř. z arab. cibáda
"bohoslužba".

IDAHO [ajdehou]
stát USA (od r. 1890). Soustavněji kolonizován až v průběhu
19. stol., a to zvl. po r. 1860, kdy zde objevena bohatá
naleziště zlata. Jméno se odvozuje z názvu indián. kmene
Idahi "(obyvatelé) hory drahokamů"`. Etymologie nejistá.

CHEJ-LUNG-ŤIANG
provincie v sv. Číně. Pojmenována podle stejnojmenné řeky
Ch. (rus. Amur), jež se vykládá z čín. chej "černý", lung
"drak" a tiang "řeka" , tj. "řeka černého draka".

CHE-NAN
provincie v Číně. Název vznikl z čín. che "řeka" a nan
"jih", tj. "na jih od řeky" (rozumí se území ležící jižně od
Žluté řeky).Soubor ZEMJM07.TXT

obsahuje hesla od CHE-PEJ do KAMČATKA

CHE-PEJ
provincie v Číně; název utvořen z čín. che "řeka" a pej
"sever", tj. "na sever od řeky" (rozumí se území ležící
severně od Žluté řeky).

CHERSON
m. v SSSR, v jz.části Ukrajiny, nad ústím Dněpru do Černého
moře. Zal. je r. 1778 maršál G. A. Potěmkin z příkazu
carevny Kateřiny II. na místě ruské pevnosti Aleksandr-Šanc,
která zde byla zbudována r. 1737 za rus.-tur. války. Nově
založené město s admiralitou dostalo podle antického vzoru
jméno Chersonesos, pozd. zjednodušené v Cherson (podle toho,
že leželo na Krymu, jenž měl v antice název Chersonesos
Taurica). Toto jméno, které v řečtině znamená "poloostrov"
vytvořili ok. r. 422 př. n. 1. kolonisté z řec. Herakleie
Pontské a z ostrova Délos. V staré ruštině znělo Korsuň.

CHESTER [čestr]
m. v Británii, hr. Cheshire (tj. vl. Chestershire), nad ř.
Dee. Známo už z řím. dob jako vojenský tábor 20. legie proti
Walesanům. Nejstarší podoba jména je keltská, a to Deva
(doložena asi od r. 150 n. l.) : vykládá se shodně se jménem
řeky Dee (pův. brit. Déuá "posvátná řeka, božstvo`"). Po
řím. okupaci ostrova se Ch. stal sídlem vojenské posádky a
nazýván v lat. Castra legionum "tábor legií". Sta. přejetí
tohoto lat. názvu Legacaestir (doložené od r. 890) se
počínaje r. 1094 zjednodušilo na Ceaster a nakonec Chester,
tj. "tábor".

CHICAGO [šikágou n. čikégo]
m. v USA (stát Illinois), na břehu Michiganského jezera.
Zal. r. 1803 jako pevnost proti Indiánům pod jménem Fort
Dearborn; brzy však obnoven starší název Chicagou, který
přejali už r. 1673 první francouzští kolonisté od místních
Indiánů: z indián. ši-ka-gú "smradlavý skunk n. hnijící
odpadky. Tento indián. název by přenesen nejdříve na řeku a
r. 1830 též na město. Podle jiné etymologie znamená Ch.
"místo, kde roste česnek n. cibule".