Thursday, March 27, 2008
CHARTÚM
hl. m. Súdánu v sv. Africe, na soutoku Bílého a Modrého
Nilu. Zal. je r. 1824 Mohammed Alí, egyptský paša, brzy po
dobytí Súdánu Egypťany. Město, které vyrostlo v
nejdůležitější správní, obchodní a kulturní středisko země,
se původně jmenovalo plným jménem Ras al-Chartúm "špička
sloního chobotu" (podle toho, že leží v nejzazším výběžku
územního pruhu svíraného oběma rameny Nilu). Pozd. název
zkracován na pouhé Chartúm "sloní chobot".
CHEB
m. v záp. Čechách, nad ř. Ohří, na úpatí Smrčin. Poprvé se
připomíná v r. 1061 pod něm. jménem Egire (pozd. Eger, což
byl zároveň něm. název řeky Ohře, původu ovšem již keltského
= z Agara). R. 1197 povýšen na říšské město, v 13. stol. byl
střídavě pod panstvím něm. říše a čes. koruny (r. 1322 za
krále Jana Lucemburského trvale připojen k Čechám). Čes. MJ
Cheb je doloženo až z 2. pol. 14. stol. : odvozuje se z psl.
zákl. + gsbs stč. heb (souvisí s o-heb, o-hýb-at) a
označovalo osadu ležící "v ohbí" (ř. Ohře opravdu tvoří pod
chebským hradem ohyb n. zatáčku). Počáteční Ch- bylo kdysi
mezistupněm hláskové změny zadopatrového G v hrtanové H.
CHEJFA č. Haifa
příst. město v Izraeli, na pobřeží Středozemního moře, v
krásné poloze na svazích hory Karmel. Jméno je poprvé
doloženo v talmudistické literatuře 3. st. Od křižáckých
válek m. ustupovalo svým významem do pozadí před příst.
městem Akko n. St. Jean d'Acre, ležícím severněji. Rychlý
růst zvl. od 19. stol. Původ MJ není zcela jasný. Židé z
Chejfy byli v helénistické době známi nedbalou výslovností
semit. slov, a tak byl pův. název značně pozměněn.
Středověcí křesťanští poutníci nazývali m. Kajfa n. Kaifas,
neboť název mylně odvozovali od OJ velekněze Kaifáše, soudce
Ježíšova (tatáž lidová etymologie pak z něho učinila i
zakladatele města). Věrohodný je novější výklad, podle něhož
MJ vzniklo stažením dvou hebrejských slov hof a jafe "krásné
pobřeží . Arab. se město nazývá Hajfá.
hl. m. Súdánu v sv. Africe, na soutoku Bílého a Modrého
Nilu. Zal. je r. 1824 Mohammed Alí, egyptský paša, brzy po
dobytí Súdánu Egypťany. Město, které vyrostlo v
nejdůležitější správní, obchodní a kulturní středisko země,
se původně jmenovalo plným jménem Ras al-Chartúm "špička
sloního chobotu" (podle toho, že leží v nejzazším výběžku
územního pruhu svíraného oběma rameny Nilu). Pozd. název
zkracován na pouhé Chartúm "sloní chobot".
CHEB
m. v záp. Čechách, nad ř. Ohří, na úpatí Smrčin. Poprvé se
připomíná v r. 1061 pod něm. jménem Egire (pozd. Eger, což
byl zároveň něm. název řeky Ohře, původu ovšem již keltského
= z Agara). R. 1197 povýšen na říšské město, v 13. stol. byl
střídavě pod panstvím něm. říše a čes. koruny (r. 1322 za
krále Jana Lucemburského trvale připojen k Čechám). Čes. MJ
Cheb je doloženo až z 2. pol. 14. stol. : odvozuje se z psl.
zákl. + gsbs stč. heb (souvisí s o-heb, o-hýb-at) a
označovalo osadu ležící "v ohbí" (ř. Ohře opravdu tvoří pod
chebským hradem ohyb n. zatáčku). Počáteční Ch- bylo kdysi
mezistupněm hláskové změny zadopatrového G v hrtanové H.
CHEJFA č. Haifa
příst. město v Izraeli, na pobřeží Středozemního moře, v
krásné poloze na svazích hory Karmel. Jméno je poprvé
doloženo v talmudistické literatuře 3. st. Od křižáckých
válek m. ustupovalo svým významem do pozadí před příst.
městem Akko n. St. Jean d'Acre, ležícím severněji. Rychlý
růst zvl. od 19. stol. Původ MJ není zcela jasný. Židé z
Chejfy byli v helénistické době známi nedbalou výslovností
semit. slov, a tak byl pův. název značně pozměněn.
Středověcí křesťanští poutníci nazývali m. Kajfa n. Kaifas,
neboť název mylně odvozovali od OJ velekněze Kaifáše, soudce
Ježíšova (tatáž lidová etymologie pak z něho učinila i
zakladatele města). Věrohodný je novější výklad, podle něhož
MJ vzniklo stažením dvou hebrejských slov hof a jafe "krásné
pobřeží . Arab. se město nazývá Hajfá.
# posted by rebarbora @ 5:10 AM
Tuesday, March 25, 2008
CHA-ER-PlN č. Charbin
m. v sv. Číně, provincie Chej-lung-tiang. V zniklo r. 1898
na místě starší rybářské osady a rychle se rozrostlo v
souvislosti se stavbou Východočín. železnice. Jméno je
mongol. původu a znamená "převoz přes řeku"`.
CHAJ-NAN
ostrov na j. ČLR, v Jihočínském moři, po Tchaj-wanu druhý
největší. Jméno znamená "na jih od moře" (z čín. chaj "moře"
a nan ,jih") podle toho, že leží již. od Čínského moře.
CHANG-ČOU
m. ve vých. Číně, na soutoku ř. Fu-čchun-ťiang a Vel.
kanálu, metropole prov. Če-ťiang. Osídlení se datuje už z
11. stol. př. n. l. Dnešní jméno se připomíná od 6. stol. n.
l. a znamená nejspíše "město lodí" (z čín. chang "loď,
plavidlo" a čou "město - na úrovni střediska provincie ).
Kolem r. 606 n. l. nazýváno též Ťing-š' "hlavní město"
(Ouinsay u Marka Pola) podle toho, že zde přechodně sídlil
čín. císař.
CHANNEL ISLANDS viz LA MANCHE
CHARBIN viz CHA-ER-PIN
CHARKOV ukr. Charkiv
m. v SSSR, na sv. Levobřežní Ukrajiny, na soutoku ř.
Charkov, Lopaň a Uda. Zal. v pol. 17. stol. jako osada
přesídlenců z Pravobř. Ukrajiny a změněn na pevnost proti
krymským Tatarům. R. 1765 centrum Slobodské ukr. gubernie,
od r. 1917 do 1934 hl. m. Ukrajinské SSR, nyní centrum
Chark. oblasti USSR. Název se tradičně odvozuje z OJ Charko
(tj. zdrobn. k Chariton), což prý bylo jméno kozáckého
atamana, který osadu založil (přípona -ov neoznačuje již
majetnický vztah, nýbrž je pouze analogická k početnému typu
jmen na -ov). Říčka Ch. dostala název podle osady.
m. v sv. Číně, provincie Chej-lung-tiang. V zniklo r. 1898
na místě starší rybářské osady a rychle se rozrostlo v
souvislosti se stavbou Východočín. železnice. Jméno je
mongol. původu a znamená "převoz přes řeku"`.
CHAJ-NAN
ostrov na j. ČLR, v Jihočínském moři, po Tchaj-wanu druhý
největší. Jméno znamená "na jih od moře" (z čín. chaj "moře"
a nan ,jih") podle toho, že leží již. od Čínského moře.
CHANG-ČOU
m. ve vých. Číně, na soutoku ř. Fu-čchun-ťiang a Vel.
kanálu, metropole prov. Če-ťiang. Osídlení se datuje už z
11. stol. př. n. l. Dnešní jméno se připomíná od 6. stol. n.
l. a znamená nejspíše "město lodí" (z čín. chang "loď,
plavidlo" a čou "město - na úrovni střediska provincie ).
Kolem r. 606 n. l. nazýváno též Ťing-š' "hlavní město"
(Ouinsay u Marka Pola) podle toho, že zde přechodně sídlil
čín. císař.
CHANNEL ISLANDS viz LA MANCHE
CHARBIN viz CHA-ER-PIN
CHARKOV ukr. Charkiv
m. v SSSR, na sv. Levobřežní Ukrajiny, na soutoku ř.
Charkov, Lopaň a Uda. Zal. v pol. 17. stol. jako osada
přesídlenců z Pravobř. Ukrajiny a změněn na pevnost proti
krymským Tatarům. R. 1765 centrum Slobodské ukr. gubernie,
od r. 1917 do 1934 hl. m. Ukrajinské SSR, nyní centrum
Chark. oblasti USSR. Název se tradičně odvozuje z OJ Charko
(tj. zdrobn. k Chariton), což prý bylo jméno kozáckého
atamana, který osadu založil (přípona -ov neoznačuje již
majetnický vztah, nýbrž je pouze analogická k početnému typu
jmen na -ov). Říčka Ch. dostala název podle osady.
# posted by rebarbora @ 5:34 AM
Wednesday, March 19, 2008
HONOLULU
m. v USA, na Havajských ostrovech. Toto staré sídlo
domorodých ostrovanů má název odvozený z havaj. hono
"přístav, zátoka" a lulu "klidný" tj. "klidná zátoka".
HONŠÚ č. zast. Hondo
o. v Japonsku, největší a nejdůležitější v celém souostroví,
silně hornatý s činnými sopkami; jméno H. znamená v jap.
"hlavní část n. základní území".
HOORN, MYS šp. Cabo de Hornos [-or-]
mys na Hoornském ostrově v souostroví Ohňové země,
nejjižnější výběžek Již. Ameriky. Poprvé jej obepluli r.
1616 hol. mořeplavci J. Le Maire a W. Schouten; pojmenovali
jej Kaap Hoorn podle Schoutenova rodného města Hoornu v sev.
Holandsku, jež bylo i domovem většiny námořníků z lodní
posádky (MJ pochází z hol. hoorn "roh, výčnělek"). Z
neporozumění tomuto názvu se už v 17. stol. objevilo na šp.
mapách nespr. pojmenování šp. Cabo de Hornos "mys pecí" (šp.
horno "pec"), přetrvávající doposud. Dříve se v češt.
užívalo chybného názvu mys Horn n. Honzův. Nyní je přípustná
jen varianta m. Hoornský.
HORNÍ VOLTA
stát v záp. části stř.
Afriky, franc. Haute-Volta, nezávislá republika od r. 1960.
Na jejím území se nalézá horní tok Černé a Bílé Volty, které
se stékají dále na jihu v Ghaně. Jméno řeky se poprvé objevilo na port. mapě z r. 1741 jako Rio de volta "řeka návratu", a to podle šťastného návratu jedné z port. výprav.
HOUSTON [hjústn n. hústn]
m. v USA (stát Texas). Zal. r.
1836, v letech 1837-1839 povýšeno na hl. m. Texaské republiky. Má jméno podle gen. Samuela Houstona (1793-1863), který
porazil Mexičany u San Jacinta a později se stal prvním prezidentem Texaské rep.
HRADEC KRÁLOVÉ
m. v ČSSR, ve vých.
Čechách, při soutoku Orlice s Labem. V 10. stol. patřilo
k panství Slavníkovců, od 1l. stol. doloženo jako strážní
hrad na křižovatce obch. cest (r. 1073 Gradec), od r. 1225
královské město, pozd. věnné (tvořilo část věna českých královen, které po ovdovění přebývaly na zdejším hradě). Jméno
vzniklo z ap. hrad (psl. gords, stč. grad "ohrazené místo,
opevnění") zdrobňující příponou -ec, tj. "hrádek, menší
hrad". Přívlastkové určení Králové (gen. od králová "králova choť ) připojováno v lat. podobě od r. 1373 (Hradecz Reginae), česky od 16. st.
HUE vietn. Hué
m. a přístav v Již. Vietnamu, na pobřeží
Tonkinského zálivu, býv. hl. m. provincie Annám ( Trung-bo)
. Zal. Cíňany asi v 3. stol. n. 1. jako královské sídelní
město; pův. jméno Thuan-hoa nahrazeno r. 1801 dnešním názvem
H., který znamená "město obnovené, přeměněné"`.
m. v USA, na Havajských ostrovech. Toto staré sídlo
domorodých ostrovanů má název odvozený z havaj. hono
"přístav, zátoka" a lulu "klidný" tj. "klidná zátoka".
HONŠÚ č. zast. Hondo
o. v Japonsku, největší a nejdůležitější v celém souostroví,
silně hornatý s činnými sopkami; jméno H. znamená v jap.
"hlavní část n. základní území".
HOORN, MYS šp. Cabo de Hornos [-or-]
mys na Hoornském ostrově v souostroví Ohňové země,
nejjižnější výběžek Již. Ameriky. Poprvé jej obepluli r.
1616 hol. mořeplavci J. Le Maire a W. Schouten; pojmenovali
jej Kaap Hoorn podle Schoutenova rodného města Hoornu v sev.
Holandsku, jež bylo i domovem většiny námořníků z lodní
posádky (MJ pochází z hol. hoorn "roh, výčnělek"). Z
neporozumění tomuto názvu se už v 17. stol. objevilo na šp.
mapách nespr. pojmenování šp. Cabo de Hornos "mys pecí" (šp.
horno "pec"), přetrvávající doposud. Dříve se v češt.
užívalo chybného názvu mys Horn n. Honzův. Nyní je přípustná
jen varianta m. Hoornský.
HORNÍ VOLTA
stát v záp. části stř.
Afriky, franc. Haute-Volta, nezávislá republika od r. 1960.
Na jejím území se nalézá horní tok Černé a Bílé Volty, které
se stékají dále na jihu v Ghaně. Jméno řeky se poprvé objevilo na port. mapě z r. 1741 jako Rio de volta "řeka návratu", a to podle šťastného návratu jedné z port. výprav.
HOUSTON [hjústn n. hústn]
m. v USA (stát Texas). Zal. r.
1836, v letech 1837-1839 povýšeno na hl. m. Texaské republiky. Má jméno podle gen. Samuela Houstona (1793-1863), který
porazil Mexičany u San Jacinta a později se stal prvním prezidentem Texaské rep.
HRADEC KRÁLOVÉ
m. v ČSSR, ve vých.
Čechách, při soutoku Orlice s Labem. V 10. stol. patřilo
k panství Slavníkovců, od 1l. stol. doloženo jako strážní
hrad na křižovatce obch. cest (r. 1073 Gradec), od r. 1225
královské město, pozd. věnné (tvořilo část věna českých královen, které po ovdovění přebývaly na zdejším hradě). Jméno
vzniklo z ap. hrad (psl. gords, stč. grad "ohrazené místo,
opevnění") zdrobňující příponou -ec, tj. "hrádek, menší
hrad". Přívlastkové určení Králové (gen. od králová "králova choť ) připojováno v lat. podobě od r. 1373 (Hradecz Reginae), česky od 16. st.
HUE vietn. Hué
m. a přístav v Již. Vietnamu, na pobřeží
Tonkinského zálivu, býv. hl. m. provincie Annám ( Trung-bo)
. Zal. Cíňany asi v 3. stol. n. 1. jako královské sídelní
město; pův. jméno Thuan-hoa nahrazeno r. 1801 dnešním názvem
H., který znamená "město obnovené, přeměněné"`.
# posted by rebarbora @ 9:25 AM
Monday, March 17, 2008
HOKKAIDÓ
o. v Japonsku, druhý největší v souostroví. Pův. se jmenoval
Jezo (až do r. 1868), což v jazyce autochtónních Ainů
znamenalo asi "ostrované; dnešní jap. název H. je složen z
hoku "sever, kai "moře" a do "provincie", tj. "provincie v
severním moři.
HOLANDSKO viz NIZOZEMSKO
HOMS viz HIMS
HONDURAS
země a stát ve Stř. Americe. Objevena r. 1502 Kryštofem
Kolumbem; kolonizoval ji až po r. 1524 špan. dobyvatel Pedro
de Alvarado. Pojmenována šp. Honduras "hlubiny" podle toho,
že špan. lodi nemohly zakotvit ani u samého břehu pro
hloubku mořského dna (ze šp. hondura "hloubka"). Používáno
též názvu Tierra de las Hibueras (n. Higueras) "země
fíkovníků. Země se osvobodila od špan. nadvlády r. 1821.
HONGKONG čín. Siang-kang
ostrov u jv. pobřeží Číny, od r. 1842 pod britskou
svrchovaností (obch. přístav a vojenská námořní základna),
r. 1898 pronajat Angličanům na 99 let. Jméno H. je angl.
adaptací čín. názvu Siang-kang "vonná, tj. sladká voda n.
přístav (z čín. siang "vonný, chutný" a kang "zátoka,
přístav"), a to podle průlivu oddělujícího ostrov od
pevniny, kudy proudí sladká voda z pevninské řeky Ču-ťiang.
o. v Japonsku, druhý největší v souostroví. Pův. se jmenoval
Jezo (až do r. 1868), což v jazyce autochtónních Ainů
znamenalo asi "ostrované; dnešní jap. název H. je složen z
hoku "sever, kai "moře" a do "provincie", tj. "provincie v
severním moři.
HOLANDSKO viz NIZOZEMSKO
HOMS viz HIMS
HONDURAS
země a stát ve Stř. Americe. Objevena r. 1502 Kryštofem
Kolumbem; kolonizoval ji až po r. 1524 špan. dobyvatel Pedro
de Alvarado. Pojmenována šp. Honduras "hlubiny" podle toho,
že špan. lodi nemohly zakotvit ani u samého břehu pro
hloubku mořského dna (ze šp. hondura "hloubka"). Používáno
též názvu Tierra de las Hibueras (n. Higueras) "země
fíkovníků. Země se osvobodila od špan. nadvlády r. 1821.
HONGKONG čín. Siang-kang
ostrov u jv. pobřeží Číny, od r. 1842 pod britskou
svrchovaností (obch. přístav a vojenská námořní základna),
r. 1898 pronajat Angličanům na 99 let. Jméno H. je angl.
adaptací čín. názvu Siang-kang "vonná, tj. sladká voda n.
přístav (z čín. siang "vonný, chutný" a kang "zátoka,
přístav"), a to podle průlivu oddělujícího ostrov od
pevniny, kudy proudí sladká voda z pevninské řeky Ču-ťiang.
# posted by rebarbora @ 5:51 AM
Thursday, March 13, 2008
HIDŽÁZ
kraj v Arábii, kde vznikl v 7. st. n. l. islám a kde se
nalézají svaté okrsky islámu Mekka a Madína. Jméno znamená v
arab. "přehrazení, bariéra"; arab. autoři se nicméně liší ve
výkladu, proč se této oblasti už od předislámských dob takto
říká. Nejčastěji soudí, že jde o horský řetěz, oddělující
náhorní planinu Nadžd od nížiny při Rudém moři. Jiný výklad
se domnívá, že jde o bariéru mezi Sýrií na severu a Jemenem
na jihu. Nechybějí ani poukazy na přirozené překážky, jaké v
Hidžázu představují lávová pole.
HILVERSUM
m. v Nizozemsku, sz. od Utrechtu. Nejstarší doklady se
datují z poč. 14. st. (r. 1305- 1307 Hilfercem, Hilfersem);
ukazují, že jméno se skládá z OJ Hilvert (s gen. koncovkou
-s) a z germ. +haim, hol. hém "obydli, osada", tj.
"Hilvertova ves".
HIMÁLAJ
nejvyšší horstvo světa, v Asii, na indicko-tibet. pomezí.
Téměř obecně je přijímán výklad ze sans. hima "sníh" a álaja
"sídlo", tedy "sídlo sněhu"`. Někteří badatelé navrhují
odlišný výklad druhé části kompozita, např. z drávidského
"hora" (srov. dnešní tamilské malej), anebo soudí, že
původně šlo jen o označení "sněžný a přípona že byla
upravena až v novoind. jazycích.
HIMS
č. Homs město v Sýrii, na ř. Orontes. Osídleno již téměř 5
tis. let, v antic. pramenech se připomíná jako Emesa (řec.)
a Hemesa (řím.). Výslovnost Homs odpovídá syrskému
hovorovému úzu, podoba Hims pak spis. arabštině. Podle
středověkého arab. autora Jákúta dostalo město název podle
muže téhož jména. Skutečný význam je nejasný.
HINDÚKUŠ
horský masív ve Střední Asii. Rozšířený výklad z íránských
základů Hindu"indický" a kuh "hora", tj. "indická hora", je
zřejmě nesprávný; bude zapotřebí dalšího zkoumání.
HIROŠIMA
m. a přístav v Japonsku, na jz. ostrova Honšú. Zal. v 16.
stol. jako opevněné město v deltě ř. Ota; v 2. svět. válce
byla na ně svržena první atomová bomba. MJ je složeno z jap.
hiro "rovina" a šima "dolní", tj. "rovina v nížině".
kraj v Arábii, kde vznikl v 7. st. n. l. islám a kde se
nalézají svaté okrsky islámu Mekka a Madína. Jméno znamená v
arab. "přehrazení, bariéra"; arab. autoři se nicméně liší ve
výkladu, proč se této oblasti už od předislámských dob takto
říká. Nejčastěji soudí, že jde o horský řetěz, oddělující
náhorní planinu Nadžd od nížiny při Rudém moři. Jiný výklad
se domnívá, že jde o bariéru mezi Sýrií na severu a Jemenem
na jihu. Nechybějí ani poukazy na přirozené překážky, jaké v
Hidžázu představují lávová pole.
HILVERSUM
m. v Nizozemsku, sz. od Utrechtu. Nejstarší doklady se
datují z poč. 14. st. (r. 1305- 1307 Hilfercem, Hilfersem);
ukazují, že jméno se skládá z OJ Hilvert (s gen. koncovkou
-s) a z germ. +haim, hol. hém "obydli, osada", tj.
"Hilvertova ves".
HIMÁLAJ
nejvyšší horstvo světa, v Asii, na indicko-tibet. pomezí.
Téměř obecně je přijímán výklad ze sans. hima "sníh" a álaja
"sídlo", tedy "sídlo sněhu"`. Někteří badatelé navrhují
odlišný výklad druhé části kompozita, např. z drávidského
"hora" (srov. dnešní tamilské malej), anebo soudí, že
původně šlo jen o označení "sněžný a přípona že byla
upravena až v novoind. jazycích.
HIMS
č. Homs město v Sýrii, na ř. Orontes. Osídleno již téměř 5
tis. let, v antic. pramenech se připomíná jako Emesa (řec.)
a Hemesa (řím.). Výslovnost Homs odpovídá syrskému
hovorovému úzu, podoba Hims pak spis. arabštině. Podle
středověkého arab. autora Jákúta dostalo město název podle
muže téhož jména. Skutečný význam je nejasný.
HINDÚKUŠ
horský masív ve Střední Asii. Rozšířený výklad z íránských
základů Hindu"indický" a kuh "hora", tj. "indická hora", je
zřejmě nesprávný; bude zapotřebí dalšího zkoumání.
HIROŠIMA
m. a přístav v Japonsku, na jz. ostrova Honšú. Zal. v 16.
stol. jako opevněné město v deltě ř. Ota; v 2. svět. válce
byla na ně svržena první atomová bomba. MJ je složeno z jap.
hiro "rovina" a šima "dolní", tj. "rovina v nížině".
# posted by rebarbora @ 6:41 AM
Tuesday, March 11, 2008
HEIDELBERG [hajdlberk]
m. v NSR, sz. od Stuttgartu, při ústí ř. Neckar do Rýna.
Zal. v 12. stol. (r. 1196 Heidelberch) a nazváno podle
polohy na hoře H.: MJ je odvozeno ze střhn. heidelber
"borůvka" a subst. berg" hora", tj. "hora, kde rostou
borůvky".
HEKLA
sopka na Islandu. Název pochází ze stisl. hekla "plášť,
kapuce, čapka" (podle toho, že její vrchol bývá zahalen do
oblaků par a dým jež nad ním tvoří jakousi čepičku).
HELSlNKl č. Helsinky
hl. m. Finska, přístav na pobřeží Balt. moře, při ústí ř.
Vantaanjoki. Zal. r. 1550 švéd. králem Gustavem Vasou jako
konkurent Tallinu. Od vodopádu Helsinge, kde pův. stálo,
bylo město r. 1640 přestěhováno na skalnatý poloostrov. Po
připojení Finska k Rusku r. 1809 přeneseno sem pak hl. město
země (r. 1812). Podle vodopádu Helsinge vznikl pův. švédský
název města Helsingfors (švéd.fors "vodopád"), fin.
Helsinki. Element helsing je germ. původu a často se
uplatňuje ve skandinávské toponymii (srov. MJ Helsingor
aj.). Jeho etymologie zůstává nejasná.
HERÁT
m. v sz. Afghánistánu, středisko stejnojmenné provincie, na
ř. Herí-rúd. Prastaré sídliště při obch. cestě z Indie do
Persie. Jméno se připomíná už v Avestě jako Haraeva, ve
stper. achajmenovských nápisech jako Haraiva, v střec.
pramenech jako Aría n. Areía. V 16. stol. je dosvědčuje
arab. cestovatel Ibn Battúta (Heri). MJ je odvozeno ze jména
řeky, jejíž stper. základ har-/her- znamená vodnatý", rúd
"řeka".
HESENSKO něm. Hessen
spolková země v NSR, býv. lankrabství na Mohanu a Rýnu.
Název se odvozuje z kmenového označení Chatti, pozd. Hassi
n. Hessi (od r. 720), jehož základ se obvykle spatřuje buď v
germ. haet "klobouk" (podle charakteristické pokrývky
hlavy), anebo v germ. hatan "nenávidět" (podle toho, že mezi
sousedy nebyli oblíbeni). Název nejasný.
m. v NSR, sz. od Stuttgartu, při ústí ř. Neckar do Rýna.
Zal. v 12. stol. (r. 1196 Heidelberch) a nazváno podle
polohy na hoře H.: MJ je odvozeno ze střhn. heidelber
"borůvka" a subst. berg" hora", tj. "hora, kde rostou
borůvky".
HEKLA
sopka na Islandu. Název pochází ze stisl. hekla "plášť,
kapuce, čapka" (podle toho, že její vrchol bývá zahalen do
oblaků par a dým jež nad ním tvoří jakousi čepičku).
HELSlNKl č. Helsinky
hl. m. Finska, přístav na pobřeží Balt. moře, při ústí ř.
Vantaanjoki. Zal. r. 1550 švéd. králem Gustavem Vasou jako
konkurent Tallinu. Od vodopádu Helsinge, kde pův. stálo,
bylo město r. 1640 přestěhováno na skalnatý poloostrov. Po
připojení Finska k Rusku r. 1809 přeneseno sem pak hl. město
země (r. 1812). Podle vodopádu Helsinge vznikl pův. švédský
název města Helsingfors (švéd.fors "vodopád"), fin.
Helsinki. Element helsing je germ. původu a často se
uplatňuje ve skandinávské toponymii (srov. MJ Helsingor
aj.). Jeho etymologie zůstává nejasná.
HERÁT
m. v sz. Afghánistánu, středisko stejnojmenné provincie, na
ř. Herí-rúd. Prastaré sídliště při obch. cestě z Indie do
Persie. Jméno se připomíná už v Avestě jako Haraeva, ve
stper. achajmenovských nápisech jako Haraiva, v střec.
pramenech jako Aría n. Areía. V 16. stol. je dosvědčuje
arab. cestovatel Ibn Battúta (Heri). MJ je odvozeno ze jména
řeky, jejíž stper. základ har-/her- znamená vodnatý", rúd
"řeka".
HESENSKO něm. Hessen
spolková země v NSR, býv. lankrabství na Mohanu a Rýnu.
Název se odvozuje z kmenového označení Chatti, pozd. Hassi
n. Hessi (od r. 720), jehož základ se obvykle spatřuje buď v
germ. haet "klobouk" (podle charakteristické pokrývky
hlavy), anebo v germ. hatan "nenávidět" (podle toho, že mezi
sousedy nebyli oblíbeni). Název nejasný.
# posted by rebarbora @ 3:26 AM
Tuesday, March 04, 2008
HAVANA viz LA HABANA
HAVÍŘOV
m. v ČSSR, v Severomoravském kraji na jv. okraji Ostravy.
Vzniklo r. 1955 splynutím obcí Dol. Bludovíc, Dol. Suché,
Šuníbarku a Životic a navíc rozšířeno rozsáhlou výstavbou.
Název vytvořen uměle z ap. havíř (pův. z něm. hawer od hauen
"rubat ) analogickou toponymovanou příponou -ar, tj. "město
havířů" (podle typického zaměsmání převážné části muž.
obyvatelstva).
HAWAII [-vájí] č. Havaj
souostroví v Tichém oceáně a stát USA (od r.
1959).Znovuobjeveno Jamesem Cookem r. 1778 a pojmenováno jím
Sandwich Islands "Sandwichovy ostrovy", podle lorda
admirality J. M. Sandwiche (tento název se však u místního
obyvatelstva nikdy nevžil). Domácí jméno Hawaii dostalo
souostroví podle hlavního jeho ostrova (znamenalo v polynés.
jaz. asi "sídlo bohů" - zřejmě podle dvou sopek, v nichž
domorodci odedávna viděli nadpřirozené mocnosti). Havajské
o-y byly známy už od 16. stol. Španělům, kteří je nazývali
Los Monjes "mniši" (hory podobné kutnám).
HEBRIDY
angl. Western Islands [-ajlendz) skupina asi 500 ostrovu a
útesů pří sz. pobřeží Skotska (V. Británie). Děli se na H.
Vnější (Outer Hebrides) a Vnitřní (lnner Hebrides). Jméno H.
v dneš. podobě vzniklo v 18. stol. nesprávným čtením pův.
Hebudes (u čteno omylem jako ri), doloženého již v 1. stol.
n. l. u Plinia jako lat. Haebudes, u Ptolemaia jako Ebudae a
u Solina jako Hebudes insulae. Jménem H. pojmenovali ostrovy
Normani pronikající sem ze severu přes Shetlandy a Orkneje.
Pův. to byl název sev. mysu Butt (dř. Bute, u Ptolemaia
Ebuda) na o. Lewis (odvozuje se ze skand. bútr "kláda, tupý
ko- nec ). Norman. název celého souostroví pův. zněl
Sudreyjar "jižní ostrovy. Dneš. angl. název dán podle polohy
o-vů na záp. od Skotska (angl. Western "západní a islands
"ostrovy ).
m. v ČSSR, v Severomoravském kraji na jv. okraji Ostravy.
Vzniklo r. 1955 splynutím obcí Dol. Bludovíc, Dol. Suché,
Šuníbarku a Životic a navíc rozšířeno rozsáhlou výstavbou.
Název vytvořen uměle z ap. havíř (pův. z něm. hawer od hauen
"rubat ) analogickou toponymovanou příponou -ar, tj. "město
havířů" (podle typického zaměsmání převážné části muž.
obyvatelstva).
HAWAII [-vájí] č. Havaj
souostroví v Tichém oceáně a stát USA (od r.
1959).Znovuobjeveno Jamesem Cookem r. 1778 a pojmenováno jím
Sandwich Islands "Sandwichovy ostrovy", podle lorda
admirality J. M. Sandwiche (tento název se však u místního
obyvatelstva nikdy nevžil). Domácí jméno Hawaii dostalo
souostroví podle hlavního jeho ostrova (znamenalo v polynés.
jaz. asi "sídlo bohů" - zřejmě podle dvou sopek, v nichž
domorodci odedávna viděli nadpřirozené mocnosti). Havajské
o-y byly známy už od 16. stol. Španělům, kteří je nazývali
Los Monjes "mniši" (hory podobné kutnám).
HEBRIDY
angl. Western Islands [-ajlendz) skupina asi 500 ostrovu a
útesů pří sz. pobřeží Skotska (V. Británie). Děli se na H.
Vnější (Outer Hebrides) a Vnitřní (lnner Hebrides). Jméno H.
v dneš. podobě vzniklo v 18. stol. nesprávným čtením pův.
Hebudes (u čteno omylem jako ri), doloženého již v 1. stol.
n. l. u Plinia jako lat. Haebudes, u Ptolemaia jako Ebudae a
u Solina jako Hebudes insulae. Jménem H. pojmenovali ostrovy
Normani pronikající sem ze severu přes Shetlandy a Orkneje.
Pův. to byl název sev. mysu Butt (dř. Bute, u Ptolemaia
Ebuda) na o. Lewis (odvozuje se ze skand. bútr "kláda, tupý
ko- nec ). Norman. název celého souostroví pův. zněl
Sudreyjar "jižní ostrovy. Dneš. angl. název dán podle polohy
o-vů na záp. od Skotska (angl. Western "západní a islands
"ostrovy ).
Labels: Havana
# posted by rebarbora @ 9:24 AM
