Tuesday, March 16, 2010

 
KlRGIZlE kirg. Kyrgyzstán
svazová republika SSSR, ve Stř. Asii. Prvotní sídla Kirgizů
byla na Hor. Jeniseji, kde vznikl i jejich nejstarší kmenový
svaz. V krátké době přešla od kočovného způsobu života ke
stabilním sídlům a nakonec až k social. zřízení. R. 1926
ustavena Kirgizská ASSR (změněná r. 1936 na SSR). Jméno se
odvozuje z etnonyma Kyrgyz a z ap. -stán "země, stát", tj.
"země Kirgizů". Kmenový název K. je doložen už od 2, stol.
př. n. l. v čín. pramenech. Soudí se, že je mongol. původu
(z kyr "step" a kys "kočovat", tj. "kočovníci stepí").

KISANGANI
m. ve stř. Africe, hl. m. Východní provincie Republiky Zair,
na ř. Kongo (dneš. Zair) pod Stanleyovimi vodopády. Zal. r.
1883 britským cestovatelem H. M. Stanleyem, na jehož počest
pojmenováno Stanleyville "Stanleyovo město" Při odstraňováni
koloniálních názvů měst koncem 60. let došlo k jeho
přejmenování na Kisangani, což v místním bantuském jazyce
znamená "bažiny".

KIŠIŇOV mold. Kišineu č. Kišiněv
hl. m. Moldavské SSR, leží nad ř. Byk (pravém přítoku
Dněstru). Zal. koncem středověku (po prvé se připomíná v
letech 1420- 1466). Nejdříve bojarským majetkem (do pol. 17.
stol.), pozd. v držení pravosl. kláštera sv.
Paraskevy-Pjatnice v Jasích. Na město povýšen v 2. pol. 17.
stol. Byl 200 let pod tur. nadvládou, r. 1812 osvobozen od
Turků a spolu s Besarábií připojen k Rusku (od r. 1818
centrem Besar. oblasti, od r. 1873 hl. m. gubernie). V
letech 1918-1940 připojen spolu s Besarábii k Rumunsku. Od
r. 1940 hl. m. Moldavské SSR. Název se odvozuje z turkotat.
kišla "zimní tábor". Etymologie nejistá.

KJÓTÓ
m. v Japonsku, na jihu o. Honšú. Zal. v 8. stol. n. I., od
r. 794 do 1868 bylo hlavním městem říše (sídlem císařů).
Pův. se nazývalo Mijako "město, metropole", pozd. též Saikjó
"západní sídlo" ; od r. 1868 nese název Kjóto "sídelní
město".

KJÚŠÚ
ostrov v Japonsku, třetí největší a nejlidnatější. Jméno
znamená "devět zemí" (podle 9 správních provincií, na něž je
ostrov rozdělen).

KLADNO
m. v ČSSR, ve str. Čechách, z. od Prahy. Připomíná se jako
ves od poč. 14. stol. (r. 1318 de Kladna), r. 1561 povýšeno
na městečko, r. 1870 na město, jež po 2. světové válce
sloučeno s Kroče hlavy, Rozdělovem, Vrapicemi a Dubím v
moderní průmyslové středisko. MJ je odvozeno ze stč. adj.
kladen; na; no "kladný, z klád pův. to bylo asi jméno lesa
se vzrostlými stromy, je jichž kmeny byly poraženy, otesány
a klády použity k vybudováni vsi.

KLADSKO viz KLODZKO

KLAGENFURT č. zast. Celovec
m. v rakouských Korutanech, nad ř. Glan,v kotlině ř. Drávy.
Doložen od 12. stol. (r. 1193 Chlagenvurt). Jméno se obvykle
vysvětluje z lid. pojmenování alpské mytické bytosti
Klagenfrau "naříkající vodní víla" (z něm. klagen "naříkat,
stěžovat si"), kterou prý bylo slýchat u brodů (něm. Furt):
Tento výklad nepochybně patří mezi tzv. lidové etymologie.
Správnější bude chápat MJ jako "brod přes Glan" (toto
hydronymum se odvozuje z kelt. glan "jasný, čistý,
průzračný" - z nepochopení vznikl mylnou asociací tvar
Klagen). Čes. podoba MJ Celovec je obměnou slovin. Cvilovec
(z cviliti "naříkat"), což je do slovný překlad něm. li. Je
doložen i zastaralý český překlad Želanec (r. 1820).

KLODZKO č. Kladsko
m. a území v Polsku, na j. Vratisl. vojvodství. Pův.
provincie (r. 1093 provincia Kladsco) patřící k hradu K ,
pozd. k městu K. Od 10. stol. příslušelo k Čechám, r. 1742
postoupeno Prusku, od r. 1945 součást Polska. Nejst. podoba
jména byla Kladbsko "místo z klád n. u klád" (z ap. kláda
"břevno; úl, včelín"). K r. 981 uvádí se název Klada, tehdy
snad ještě název vodního toku.

KLUŽ viz CLUJ

KOBENHAVN [kjébnhavn] č. Kodaň
hl. m. Dánska; připomíná se poprvé r. 1043 jako rybářská
osada Havn ("přístav"). R. 1167 dal zde biskup Roskildy
vystavět hrad, pod nimž brzy vyrostlo město (r. 1231
Kjobmannshavn, lat. Portus Mercatorum "přístav kupců ).
Jméno je složeno z dán. kjobmann "kupec, obchodník" a havn
"přístav".

KODAŇ viz KOBENHAVN

KOLAMBA č. Kolombo n. Colombo
hl. m. republiky Srí Lanka, na o. Cejlonu, v jv. Asii.
Nejst. zmínky o městě nacházíme v dílech čín. cestovatele
Wang Ta-jüana a arab. Ibn Battúty, kteří navštívili Cejlon v
1. pol. 14. stol. V arab. se jméno připomíná jako Kalanbú.
Pod názvem Kandy bylo od r. 1592 až do ovládnutí ostrova
Angličany v r. 1815 hl. městem Cejlonu a královským sídlem.
Jméno je patrně odvozeno ze sinhal. slova korúmbu "přístav".

KOLÍN
m. ve stř. Čechách, nad ř. Labe; zal. před r. 1261 Přemyslem
Otakarem II. jako král. město (r. 1261 Colonia, 1312 zu
Cólne in Boheim). Soudí se, že MJ K. bylo do Čech přeneseno
něm. přistěhovalci z Porýní a dáno podle Kolína nad Rýnem
(Köln, v. t.). Někteří badatelé považují však MJ K. za
domácí české (před zal. Kolína existoval už Starý K.),
odvozené z OJ +Kola n. Chola přivlast. příponou -ín, tj.
"Kolův n. Cholův (hrad, dvůr)". Ch. se mohlo změnit v K.
vlivem něm. výslovnosti. Město mělo něm. většinu až do konce
14. stol., od r. 1421 je české.

KOLÍN NAD RÝNEM viz KÖLN

KOLMAR viz COLMAR

KÖLN [keln] č. Kolín nad Rýnem
m. v NSR, na 1. bř. Rýna. Pův. sídlo starogerm. kmene Ubiů
(r. 38 př. n. l. oppidum Ubiorum). Za řím. císaře Klaudia
bylo r. 50 n. l. přeneseno z pravého břehu Rýna na levý,
povýšeno na řím. osadu (colonia) a pojmenováno po Klaudiově
manželce, která se tam údajně narodila (tak Tacitus). Jméno
K. se v němč. vyvinulo z lat. colonia "osada (r. 50 Colonia
Agrippinensis), jež se v lat. názvech doplňovalo přívlastkem
podle Agrippiny, Klaudiovy ženy a Neronovy matky. Ok. r. 450
je už bez přívlastkového určení (Colonia).

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

I-Stavební
Rady kutilum
clovek
chemie
recepty
fyzika
sladkosti