planeta zeme

GRONINGEN [chrónyn-]
m. v s. Nizozemí. Připomíná se už v 8. stol. jako
Cřroningon. jméno je pův. dat. pl. lunenového názvu Groningi
"obyvatelé zelené krajiny" (ze sthn. adj. gróni "zelený a
obyv. přípony -ingi). Ve fríských listinách z let 1463 -
1501 se často objevuje v podobě Grans, Grerts n. Grins
(dosud v nářečí Grins z Gréninzi).



GRUZIE
svazová republika SSSR, v Zakavkazsku. Název odvozen z gruz.
Gurz (v rušt. metatezí Gruz-), označující pův. vých. část
země i její obyvatele. Staří ekové ji nazývali Ibéria. Záp.
část země pak nazývali už od 1. tisícileti př. n. 1. Kolchis
(gen. -idy), a to podle kmene Kolchi. Gruzínci sami sebe
nazývají Kartvely, svou zemi Sakartvelo. Záp. evrop. jazyky
užívají názvu Georgia (podle Georgijevského traktátu z r.
1783, uzavřeného v Georgijevsku, jímž byl zřízen rus.
protektorát nad Vých. Gruzií). Etymologie neprůhledná.

GUADALAJARA [guadalachára]
m. v záp. Mexiku. Zal. je r. 1531 španělský dobyvatel Nuňez
de Guzman a pojmenoval podle svého rodiště v šp. Kastilii
Guadalajara ("kamenité koryto, kamenice"). Trvale osídleno
od r. 1542 jako opěrný bod španělské kolonizace Stř.
Ameriky.

Labels: g

dán. Grónland
o. v sz. části Atlantského oceánu. Objeven r. 876 a
pojmenován r. 982 normanským náčelníkem Erikem Ryšavým,který
zde založil první norman. osadu. Název Groenland "zelená
země dostala tato sněhem a ledem pokrytá země nejspíš jen
díky tomu, že její objevitelé sem zavítali v letních
měsících, kdy se asi šestina ostrova zbavuje na krátkou dobu
sněhové a ledové přikrývky. Pozornosti zaslouží též názor,
že G. je vlastně "reklamní" jméno, které mělo svýní kladně
hodnoticíní obsahem přilákat na málo hostinný ostrov nové
kolonisty. V tom případě by to byl jeden z nejstarších
dokladů toho druhu.

Labels: g

GREIFSWALD [grajfsvald]
m. v NDR, v. od Rostocku. Zal. r. 1241 jako osada kláštera v
Eldeně. Jméno, doložené poprvé r. 1248 (Gripheswald), je
složeno ze sthn. ap. grif(o) "pták Noh (heraldický pták v
erbu tamního vévody pomořanského) a z ap. wald "les", tj.
"osada ch, jež patřily erbu ptáka " založená v lesí Noha.


GRENOBLE [grenóbl]
m. v jv. Francii, na soutoku ř. Isére a Drac. Pův. starověká
osada Cularo (snad z kelt. cularo "okurka ); po vypálení
Římany ve 4. stol. n. l. znovu vybudována a r. 379 nazvána
nově Gratianopolis "Gratianovo město" (podle řím. císaře
Gratiana; řec. polis "město"). Z toho se postupně vyvinul
dneš. franc. název.

Labels: g

m. na stř. Moravě (ČSSR). Vzniklo dne 1. 1. 1949 z města
Zlín a z okolních obcí; pojmenováno Gottwaldov na počest
prvního dělnického prezidenta Klementa Gottwalda
(1896-1953). Pův. jméno Zlín, doložené od zač. 14. stol., se
odvozuje z OJ Zla přivlast. příponou -ín, tj. "Zlovo město".



GRAZ [grac] č. zast. Štýrský Hradec
m. v Rakousku, v hist. Štýrsku (Steiermark). Slovan.
opevněný hrádek zde založen asi v 9. stol. Písemně je jeho
jméno doloženo až z 12. stol. (castrum Graczze) Etymologie
je slovanská: z +gradbcs "hradec , z toho vzniklo něm. Graz.

m. na j. Španělska, v Andalusii. Zal. je v 8. stol. Arabové
v místě pův. iber. osady Illiberis, tj. "nového města".
Arab. jméno Gharnáta znamená "granátové jablko" (arab.
historikové z 8. stol. objasňují etymologii tak, že město
postavené na 4 výšinách je uspořádáno podobně jako jaderník
v ovocném plodu). Z arab. podoby vzniklo dnešní šp. jméno.

[getyn-] č. zast. Gotinky [-ty-]
m. v NSR, sv. od Kasselu. Zal. pův. jako ves v pol. 10.
stol., na město povýšena r. 1232. Nejstarší doložená podoba
jména (r. 953 Gutingi) ukazuje, že MJ vzniklo z OJ Gud
odvozením patronymickou příponou -ingi(n), pozd. -ingen, tj.
"Gudovi lidé, Gudova čeleď". Tomuto tvoření odpovídá v
češtině čelední přípona -ici, pozd. -ice (např. Budějovice,
v. t.).

Labels: g

m. v NDR, z. od Erfurtu.Pův.ves kláštera v Hersfeldu byla
zal. koncem 8. stol. a pojmenována podle polohy u řeky
Leina, dříve známé pod jménem Gotha (toto hydronymum je
poprvé doloženo r. 775 v podobě Gothaha). Název řeky není
jasný.

[jetebork]
m. a přístav v jz. Švédsku, na j. od ústí ř. Götaälv do
Kattegatu. Zal. poč. 17. stol. Jméno G. se obvykle odvozuje
z názvu kmene Gótů (Gutones, Gotti), kteří na území j.
Švédska sídlili těsně do začátku našeho letopočtu, a z ap.
borg "hrad, opevněné město", tj. "město Gótů"
(pravděpodobnější se však zdá výklad z názvu řeky Göta, tj.
"město nad ř. Góta").

[gerlic] č. Zhořelec
m. v NDR, v. od Drážďan, nad ř. Nisou (Neisse). Zal. v I1.
stol. jako slovanská tvrz (r. 1071 Goreliz), jež byla r.
1131 nahrazena masíním hradem. Jméno je slovanského původu
(luž. Zhorjelc) : vzniklo ze slovesa (i)zgorěti "vypálit" a
znamenalo "spáleniště", tj. "osada vzniklá na místě
spáleniště". Srov. polské MJ Zgorzelec.

čín. Ša-mo n. Chan-chaj
poušť v Mongolsku, zasahující do sv. Číny : název G. dali
poušti Evropané (z mongol. gobi "bezvodá písečná pláň").
Mongolové nemají pro ni celkové pojmenovánf, jen dflči názvy
pro její menšf úseky. Číňané ji nazývají Ša-nro "sypké
písky"` n. metaforicky Chan-chaj "rozlehlé moře".

[gně-] č. Hnězdno
m. v Polsku, sv. od Poznaně, ve Velkopolské nížině. Již v 8.
stol. zde zal. hrad s podhradím. Poprvé se připomíná r. 967
jako Grezdna. V historii Polska má zvl. postavení jako
knížecí sídlo a první korunovační město. R. 1000 bylo zde
při ostatcích sv. Vojtěcha založeno první pol.
arcibiskupství v čele s Radimem-Gaudentiem z břevnovského
kláštera. Nejstarší vykladači (např. Anonymus Gallus r. 967)
spojují jméno města s pol. základem +gnězdo (z ide. +nizdos
"hnízdo"). Pův. asi gnězd-s-n-o (město) bylo "místo hnízdné,
tj. sídelní, popř. "položené v údolí ve tvaru hnízda .

GLASGOW [glázgou]
m. ve Skotsku (V. Británie), zal. asi v 6. stol. Jméno se
zdá být kelt. původu (r. 1301 Glasgu): znamená "zelená
průrva n. zelený les".



GLOUCESTER [glostr]
m. v Británii, nad ř. Severn. Zal. r. 44 Klaudiem jako
římská osada (Colonia Glevum n. Claudiocestria). Název
Glevum (r. 804 Gleawe cestre, 1205 Glouchaestre) se odvozuje
z kelt.: znamenal světlé n. krásné místo". Od 9. stol. k
němu připojováno ap. ceaster "opevněné město , tj. "město na
světlém n. pěkném místě".

č. Hlivice
m. v Polsku, v Hornoslezské uhel. pánvi. Zal. v 12. stol.
jako hornická osada; na město povýšena r. 1276. Do r. 1742
patřila k České koruně, pak k Prusku, od r. 1918 k Polsku
(r. 1939 provokativní přepad nacist. Německem před zač.
svět. války). Nejstarší podoba názvu zněla Glěvici (z OJ
Glěvs), tj. "lidé Glěvovi n. Hlivovi"` (srov. české MJ
Hlivice). Odtud i středověký lat. název Gleiwitium a něm.
Gleimitz.

[dži-]
m. a britská kolonie na skalnaté hoře na j. Pyrenejského
poloostrova. Jméno pochází z arab. MJ Džebel Tarik "hora
Tárikova" (podle arab. vojevůdce Tárika, který tudy r. 711
vpadl do Španělska). Ve starověku zde byla řím. kolonie
Julia Calna: její název se odvozoval z OJ ds. Julia Caesara
a z Calne, což byl pův. iberský název skály.

stát v záp. Africe, nezávislý od r. 1957. Před dosažením
nezávislosti brit. kolonie Zlaté pobřeží (angl. Gold Coast),
podle tradičního označeni zavedeného už port. mořeplavci v
15. stol. Při osamostanění přijal stát jméno Glrana,
připomínající první velkou slavnou západoafr. říši (doložena
arab. zpráva od 8. stol. n. 1. až do úpadku a zániku v
13.-14. stol.). Rozkládala se převážně na území dneš. Mali.
Jméno psané arab. ghána bylo jedním z titulů panovníka a
zároveň názvem hl. m. a celé říše. V období bojů za
nezávislost Zlatého pobřeží předložil návrh na přejmenováni
nejprve známý akanský intelektuál a politik dr. J. B.
Danquah; přijaté rozhodnutí se opíralo mj. o nesprávnou
hypotézu že Akanové (obyvatelé dnešní Ghany) přišli z území
středověké Ghany. Doklad se hledal jednak v jejich úsilí
tradici o stěhování ze severu, jednak v podobnosti jmen Akan
- Ghana. I přes nesprávnost této domněnky je třeba
podtrhnout, že obyvatelé býv. Zlatého pobřeží měli plné
právo na toto jméno alespoň v tom smyslu, že si jako prví v
tropické Africe vydobyli nezávislost, podobně jako stará
Ghana byla prvým známým afr. státem.