planeta zeme

JRUŠALAJIM-KUDS č. Jeruzalém
m. zčásti v Izraeli, zčásti v jím okupované části Jordánska
(v hist. Palestině). Posvátné město judaismu, křesťanství a
islámu. Jméno je nejasného, nejspíše už předsemit. původu. V
listinách z el-Amárny (14. stol. př. n. l.) je uváděno jako
Urusalim. Hebrejská lid. etymologie vykládá je jako
složeninu z jeru "místo" a šalem "mír" (tj. "místo míru"j.
Podobně řec. podoba jména Hierosolyma ukazuje na adj. hieros
"svatý". Za řím. nadvlády dostalo město název Aelia. U
starších arab. spisovatelů nacházíme nejčastěji podobu Bajt
al-Makdis "dům svatostánku", která byla v nové době
vystřídána prostým al-Kuds "svatost".

JUGOSLÁVIE sch. Jugoslavija
slovan. stát v již. Evropě, z větší části na Balkánském
poloostrově. Vznikl r. 1918 spojením Srbska, Chorvátska,
Bosny a Hercegoviny, Slovinska, Makedonie a Černé Hory.
Jméno J. vytvořeno uměle z jug "jih" a Slávie "země Slovanů"
(oficiálně přijato r. 1929). Od r. 1963 úř. název
Socialistická federativní republ. Jugoslávie (SFRJ).



[K]

KAAPSTAD viz CAPE TOWN

KÁBUL
hl. m. Afghánistánu, na stejnojmenné řece ( přítoku ř.
Indusj. Za vlády Taníerlánova potomka Bábura (1. 1504-1519)
hl. m. jeho řiše. R. 1773 převzalo po m. Karídaharu funkci
hl. města Afghánistánu. Jméno se poprvé připomíná jako název
řeky (Krbhá Kóphén) už ve Rgvédu, nejstarší ide. literární
památce (z doby mezí r. 1500- 800 př. n. I.). U řec.
geografa Strabóna na samém poč. n. l. se připomíná jako
Kóphés, u Ptolemaia v pol. 2. stol. n. 1. jako Kóa. Město
zal. při důl. obchodní cestě do Indie a pojmenováno podle
řeky K. (etymologie hydronyma není jasná). Ve zprávách čín.
cestovatelů ze 7. stol. se uvádí pod jménem Kalo-fug, tj.
"město Kao" .

KABYLSKO n. KABÝLIE
horská oblast v Alžírsku obývaná berberskými Kabyly, kteří
si uchovali pův. jazyk a etnografický svéráz. V evrop.
pramenech se jméno vyskytuje od 16. stol. Je odvozeno od
arab. jména kabíla, pl. kabá-il "kmen. Jménem Kabylů
označovali Arabové často souhrnně všechny berberské kmeny v
Alžírsku.

KÁHIRA
hl. m. Egyptské arabské republiky (sev. Afrika). Na místě
staršího osídlení zal. r. 641 arab. dobyvatelé Egypta město
Fustát (tj. "stan"), jemuž se brzy začalo říkat také Misr n.
Masr (lid. výslovnost), tzn. starým semit. jménem, kterým se
dodnes tradičně označuje jak země Egypt (v. t.), tak i její
hl. město. R. 969 dobyli E. šiitšti Fátimovci a zal. na sv.
od Fustátu nové hl. m., nazvané Mir al-Káhira. Všechny
zprávy o založení se shodují v tom, že při započetí stavby
městských hradeb kulminovala na obloze planeta Mars, již
Arabové nazývají al-Káhir "vítězný". Podle ní se nové
metropoli dostalo jména "vítězná".