planeta zeme

hist. země v záp. části ČSSR. Pův. kmenové knížectví, pozd.
České království. Zcela uspokojivý výklad jména nebyl dosud
podán. Většina etymologií se shoduje v tom, že země byla
pojmenována podle nejsilnějšího slovan. kmene Čechů,
usedlého v její centr. části (na plošině slánské a
bělohorské) zhruba od 5. stol. n. 1. Etnonymum Čech, pl.
Češi, lze zatím nejuspokojivěji vyložit ze slovan. základu
čel-, který je v čes. slovech čeleď, člověk (rus. čelověk) a
který má původ v ide. kořeni +kel /kol- "rod, pokolení,
plemeno". Z tohoto základu bylo tzv. domáckou příponou -ch
odvozeno slovo čech "člen rodu, člověk našeho plemene,
našinec" (podobně jako např. z bratr vzniklo domácké brach),
a to se pak stalo vlast. jménem všech příslušníků kmene.
Když tento kmen integroval ostatní, slabší kmeny na území
naší vlasti a vytvořil v 10. stol. sjednocený národní stát,
rozšířilo se postupně jméno Čech, Češi, i na ostatní
obyvatele země, a po zformování české národnosti dokonce i
na Moravany a Slezany (ve středověku tak byli někdy nazýváni
i Slováci). Územní název Čechy zůstal však provždy vyhrazen
jen pro teritorium býv. Čes. království. V němčině mu
odpovídá název Böhmen (z germ. Baiahaimon "vlast Bójů", tj.
území někdejších obyvatel stř. Evropy), v lat. Bohemia.
Obec. slovo bohém, jež zdomácnělo i v č. ve významu
"nespořádaně žijící umělec", vzniklo ve franc. ze střlat.
Bohemus, jímž se vedle Čechů někdy označovali i cikáni z
vých. Evropy.