planeta zeme

CHARTÚM
hl. m. Súdánu v sv. Africe, na soutoku Bílého a Modrého
Nilu. Zal. je r. 1824 Mohammed Alí, egyptský paša, brzy po
dobytí Súdánu Egypťany. Město, které vyrostlo v
nejdůležitější správní, obchodní a kulturní středisko země,
se původně jmenovalo plným jménem Ras al-Chartúm "špička
sloního chobotu" (podle toho, že leží v nejzazším výběžku
územního pruhu svíraného oběma rameny Nilu). Pozd. název
zkracován na pouhé Chartúm "sloní chobot".

CHEB
m. v záp. Čechách, nad ř. Ohří, na úpatí Smrčin. Poprvé se
připomíná v r. 1061 pod něm. jménem Egire (pozd. Eger, což
byl zároveň něm. název řeky Ohře, původu ovšem již keltského
= z Agara). R. 1197 povýšen na říšské město, v 13. stol. byl
střídavě pod panstvím něm. říše a čes. koruny (r. 1322 za
krále Jana Lucemburského trvale připojen k Čechám). Čes. MJ
Cheb je doloženo až z 2. pol. 14. stol. : odvozuje se z psl.
zákl. + gsbs stč. heb (souvisí s o-heb, o-hýb-at) a
označovalo osadu ležící "v ohbí" (ř. Ohře opravdu tvoří pod
chebským hradem ohyb n. zatáčku). Počáteční Ch- bylo kdysi
mezistupněm hláskové změny zadopatrového G v hrtanové H.

CHEJFA č. Haifa
příst. město v Izraeli, na pobřeží Středozemního moře, v
krásné poloze na svazích hory Karmel. Jméno je poprvé
doloženo v talmudistické literatuře 3. st. Od křižáckých
válek m. ustupovalo svým významem do pozadí před příst.
městem Akko n. St. Jean d'Acre, ležícím severněji. Rychlý
růst zvl. od 19. stol. Původ MJ není zcela jasný. Židé z
Chejfy byli v helénistické době známi nedbalou výslovností
semit. slov, a tak byl pův. název značně pozměněn.
Středověcí křesťanští poutníci nazývali m. Kajfa n. Kaifas,
neboť název mylně odvozovali od OJ velekněze Kaifáše, soudce
Ježíšova (tatáž lidová etymologie pak z něho učinila i
zakladatele města). Věrohodný je novější výklad, podle něhož
MJ vzniklo stažením dvou hebrejských slov hof a jafe "krásné
pobřeží . Arab. se město nazývá Hajfá.