planeta zeme

HEIDELBERG [hajdlberk]
m. v NSR, sz. od Stuttgartu, při ústí ř. Neckar do Rýna.
Zal. v 12. stol. (r. 1196 Heidelberch) a nazváno podle
polohy na hoře H.: MJ je odvozeno ze střhn. heidelber
"borůvka" a subst. berg" hora", tj. "hora, kde rostou
borůvky".

HEKLA
sopka na Islandu. Název pochází ze stisl. hekla "plášť,
kapuce, čapka" (podle toho, že její vrchol bývá zahalen do
oblaků par a dým jež nad ním tvoří jakousi čepičku).

HELSlNKl č. Helsinky
hl. m. Finska, přístav na pobřeží Balt. moře, při ústí ř.
Vantaanjoki. Zal. r. 1550 švéd. králem Gustavem Vasou jako
konkurent Tallinu. Od vodopádu Helsinge, kde pův. stálo,
bylo město r. 1640 přestěhováno na skalnatý poloostrov. Po
připojení Finska k Rusku r. 1809 přeneseno sem pak hl. město
země (r. 1812). Podle vodopádu Helsinge vznikl pův. švédský
název města Helsingfors (švéd.fors "vodopád"), fin.
Helsinki. Element helsing je germ. původu a často se
uplatňuje ve skandinávské toponymii (srov. MJ Helsingor
aj.). Jeho etymologie zůstává nejasná.

HERÁT
m. v sz. Afghánistánu, středisko stejnojmenné provincie, na
ř. Herí-rúd. Prastaré sídliště při obch. cestě z Indie do
Persie. Jméno se připomíná už v Avestě jako Haraeva, ve
stper. achajmenovských nápisech jako Haraiva, v střec.
pramenech jako Aría n. Areía. V 16. stol. je dosvědčuje
arab. cestovatel Ibn Battúta (Heri). MJ je odvozeno ze jména
řeky, jejíž stper. základ har-/her- znamená vodnatý", rúd
"řeka".

HESENSKO něm. Hessen
spolková země v NSR, býv. lankrabství na Mohanu a Rýnu.
Název se odvozuje z kmenového označení Chatti, pozd. Hassi
n. Hessi (od r. 720), jehož základ se obvykle spatřuje buď v
germ. haet "klobouk" (podle charakteristické pokrývky
hlavy), anebo v germ. hatan "nenávidět" (podle toho, že mezi
sousedy nebyli oblíbeni). Název nejasný.