planeta zeme

HIDŽÁZ
kraj v Arábii, kde vznikl v 7. st. n. l. islám a kde se
nalézají svaté okrsky islámu Mekka a Madína. Jméno znamená v
arab. "přehrazení, bariéra"; arab. autoři se nicméně liší ve
výkladu, proč se této oblasti už od předislámských dob takto
říká. Nejčastěji soudí, že jde o horský řetěz, oddělující
náhorní planinu Nadžd od nížiny při Rudém moři. Jiný výklad
se domnívá, že jde o bariéru mezi Sýrií na severu a Jemenem
na jihu. Nechybějí ani poukazy na přirozené překážky, jaké v
Hidžázu představují lávová pole.

HILVERSUM
m. v Nizozemsku, sz. od Utrechtu. Nejstarší doklady se
datují z poč. 14. st. (r. 1305- 1307 Hilfercem, Hilfersem);
ukazují, že jméno se skládá z OJ Hilvert (s gen. koncovkou
-s) a z germ. +haim, hol. hém "obydli, osada", tj.
"Hilvertova ves".

HIMÁLAJ
nejvyšší horstvo světa, v Asii, na indicko-tibet. pomezí.
Téměř obecně je přijímán výklad ze sans. hima "sníh" a álaja
"sídlo", tedy "sídlo sněhu"`. Někteří badatelé navrhují
odlišný výklad druhé části kompozita, např. z drávidského
"hora" (srov. dnešní tamilské malej), anebo soudí, že
původně šlo jen o označení "sněžný a přípona že byla
upravena až v novoind. jazycích.

HIMS
č. Homs město v Sýrii, na ř. Orontes. Osídleno již téměř 5
tis. let, v antic. pramenech se připomíná jako Emesa (řec.)
a Hemesa (řím.). Výslovnost Homs odpovídá syrskému
hovorovému úzu, podoba Hims pak spis. arabštině. Podle
středověkého arab. autora Jákúta dostalo město název podle
muže téhož jména. Skutečný význam je nejasný.

HINDÚKUŠ
horský masív ve Střední Asii. Rozšířený výklad z íránských
základů Hindu"indický" a kuh "hora", tj. "indická hora", je
zřejmě nesprávný; bude zapotřebí dalšího zkoumání.

HIROŠIMA
m. a přístav v Japonsku, na jz. ostrova Honšú. Zal. v 16.
stol. jako opevněné město v deltě ř. Ota; v 2. svět. válce
byla na ně svržena první atomová bomba. MJ je složeno z jap.
hiro "rovina" a šima "dolní", tj. "rovina v nížině".