planeta zeme

KOLORADO viz COLORADO

KOLUMBIE šp. Colombia [ko-]
země a stát na sz. Již.Ameriky (úř.n. Kolumbijská
republika). Španělsku ji v l. pol. 16. stol. získal
konquistador G. Jiménez de Quesada. R. 1739 připadla l;
špan. místokrálovství Nueva Granada ("Nová G."), jež
zahrnovalo i dneš. Panamu a větší část Venezuely. Brzy po
vypuknutí protišpan. odboje v r. 1810, úspěšně završeného
Boli varovým vitězstvím v bitvě u Boyacá r. 1819, založena
zde r . 1811 republika Cundinamarca (tj. zkomolenina
staršího šp. Cundirumarca "území určené k rozšíření", které
utvořil už v 16. stol. konquistador Luiz Daza ze šp. cundir
" rozšířit" a marca "území, zvl. pohraniční"). Když k ni byl
r. 1819 připojen navíc Ecuador, změnila jméno na honosnější
Colombia Grande "Velká Kolumbie" (v r. 1830 po odtržení
Venezuely a Ecuadoru nazývána zprvu jen Colombia, pozd.
starším obnoveným jménem Nová Granadaj. R. 1886 ustavena
unitární republika Kolumbíe s centrální vládou. Jméno K.
dostala země na paměť Kryštofa Kolumba, objevitele Ameriky.
Podle něho byla pojmenována i Britská Kolumbie, dneš.
provincie v záp. Kanadě (zal. koncem 18. stol.).

KOMÁRNO
m. v ČSSR, na záp. Slovensku, při ústí Váhu do Dunaje (na
levém břehu). Připomíná se už v 11. stol. (r. 1037 Camarin,
1075 piscatores Camarienses "rybáři komárenští"). MJ je
odvozeno z ap. komár (místo komárno, -né, tj. "území
komárové", podle toho, že zde na rozbahněné půdě bývalo
mnoho komárů). Téhož původu je i maď. Komárom na pravém bř.
Dunaje.

KOMORY
souostroví u pobřeží vých. Afriky, franc. Comores; zatím
spravované Francií (jedná se o udělení nezávislosti). Jméno
je odvozeno z arab. názvu Kumr, které středověcí arab.
autoři používali i pro Madagaskar. Odlišné čteni Kamar
znamená arab, "měsíc". Toto jméno se vyskytuje ve vztahu k
vých. Africe a východoafr. horám již i u antických autorů: u
Ptolemaia ore selénaie, lat. montes Lunae "měsíční hory". Ve
svahil., již hovoří obyvatelstvo Komorských ostrovů, se hl.
ostrov a pale i celé souostroví jmenuje Ngazija [ngaziďa].

KONGO
jméno středoafr. veletoku a až do r. 1971 též dvou státu na
jeho březích: býv. Belgického Konga - dnešního Zaire, a býv.
Konga-Brazzaville, které jediné si toto jméno uchovalo - v
dnešním úř. n. Konžská lidová republika, resp. jen Konžská
republika. Port. plavci se koncem 15. stol. setkali při ústí
řeky s vyspělou říší, jejíž vládce nesl titul manikongo "pán
Konga" a hl. město Mbanza Kongo "město Kongo". Hl. etnická
skupina při ústí řeky v místech staré říše jsou kmeny
Bakongo. Původ slova není zcela jasný. Byly navrženy výklady
z ko-ngo "země leoparda", ze nkongo "lovecký veterán", popř.
z kong "vrhací zbraň". V jazyce kikongo může to dnes
znamenat také "sytě černá barva". Slovo je rozhodně
spojováno s představou prestiže a moci. Symbol leoparda se
zachoval i v moderním životě : v Kinshase byl zřízen vysoký
státní řád leoparda, jeho obraz byl užíván státní leteckou
společností apod. V některých bantuských jazycích hong
znamená také "hory".

KONSTANCA viz CONSTANTA

KONSTANZ č. Kostnice
m. v NSR, j. od Stuttgartu, na břehu Bodamského jezera. Zal.
r. 378 jako opevněné město, od r. 560 sídlem biskupství.
Jméno, jež je poprvé doloženo na zač. 6. stol. (r. 525
Constantia), dostala osada na počest řím. císaře Konstantia
I. zvaného Chlorus (292-305); v něm. postupně změněno na
Costinze (8. stol.), nář. Kostniz (odtud čes. Kostnice), až
novější doba se znovu více přiklonila k pův. lat. základu.

KORDILLERY šp. Córdilleras (kordyljeras)
horský systém v záp. části Sev. a Str. Ameriky, táhne se ze
sev. Aljašky přes Kanadu, USA, Mexiko až do Panamy; jeho
pokračováním na jihoamer. pevnině jsou hory Andy (v. t.).
Název vznikl ze šp. córdillera, pl. -as "hory, pohoří" (z
cordel "šňůra, provaz", a to z lat. chorda "struna, páteř").

KORDOVA viz CÓRDOBA

KOREA kor. Čchoson
území na Korejském poloostrově ve vých. Asii, jež tvoří dva
státy: Korejská lidově demokratická re publika (Čchoson
Mindžudžurji Inmin Konghwaguk) a republika Jižní Korea
(Dae-han minkuk). Za čínské dynastie Chan založeno na hor.
toku ř. Jalu království Kaoli, korej. Korjo, jap. Kórai (z
toho vznikla podoba Corea n. Korea v evrop. jaz.), jež
trvalo v zemi od 10.-14. stol. (etymologie nejasná). Korejci
svou zemi od nepaměti nazývají Čchoson "svěžest úsvitu , tj.
známá "ze mě jitřní svěžesti.

KORINTHOS č. Korint
m. v Řecku, středisko stejnojmenného okresu na Korintské
šíji. V antické době jedním z nejdůl. městských státu (tzv.
polis), východiště řeckého kolonizačního podnikání v celém
Středomoří. Jako Člen tzv. Achájského spolku, namířeného
proti Makedonii, stal se oběti makedonské expanze a
anektován Makedonskou říší, v niž byl za Alexandra
Makedonského nejvýzn. řec. městem. R. 146 př. n. l. vypleněn
Římany, r. 46 př. n. l. znovu vybudován za Julia Caesara a
přejmenován na Colonia Laus Iulia Corinrhus "osada K. k
chvále Julia . Jedno z center raného křesťanství. V 1.
1458-1821 pod tureckým jhem. R. 1857 zal. v blízkosti
Neakorinrhos "Nový Korint". Korintský průplav prokopán r.
1893 v Korintské šíji. Pověst odvozuje jméno z OJ krále,
který byl údajně zakladatelem města. Nevěrohodný je též
výklad od řec. koroné "vrchol, koruna . MJ je velmi
pravděpodobně už předřecké ho původu. Etymologie nejasná.

KORSlKA [-zi-] fr. La Corse it. Corsica
o. ve Středozemním moři, sev. od Sardinie, fr. departement.
V 3. stol. př. n. 1. ovládnut Římany, v 5. stol. Vandaly, v
9. stol. Araby, v 11. stol. Italy (ti jej r. 1768 postoupili
Francií) a r. 1796 získán trvale Francúií Staří Řekové jej
nazývali Kirnos, metaforicky též "ostrov krásy, Římané pak
Corsis. Název je nepochybně předřímský, snad už fénický
(odvozuje se z fén. chorsi "zalesněný", a to podle hustých
jehličnatých lesů, z nichž se získávalo dřevo ke stavbě
lodí).

KOSOVO
hist. kraj v již. Srbsku v SFRJ, od r. 1946 autonomní oblast
Kosovo a Metohija. Pův. Kosovo polje, jež se zapsalo do
dějin bitvou na tzv. Vidovdan (tj. den sv. Víta) r. 1389,
která rozhodla o turecké nadvládě nad srbskými zeměmi. Název
doložen již od 11. stol. Pochází z OJ Kos a ap. polje (pozd.
se vypouštělo), jež v sch. znamená nejenom "pole", ale také
"rovina, pláň`" (v tomto druhém významu je i v našem MJ).

KOSTARIKA špan. COSTA RICA
stát ve Str. Americe. Území objevil r. 1502 Kryštof Kolumbus
a pojmenoval pův. Costa del Oro "pobřeží zlata" (podle
množství zlatých předmětu, které spatřil u tamních
indiánských obyvatel). Později přejmenován na "bohaté
pobřeží" (špan. costa "pobřeží" a rica "bohatý").

KOSTNICE viz KONSTANZ

KOŠICE
m. v ČSSR, na vých. Slovensku, nad ř. Hornádem, druhé
největší m. v SSR. Poprvé se připomíná v 13 stol. (r. 1230
villa Cassa), r. 1241 městem, od r. 1290 král. městem. MJ se
odvozuje OJ Koša (tj. domácká podoba ke Kochan Kojan)
obyvatelskou příponou -ici/-ice, tj. pův. "Košovi lidé, jeho
čeleď". Maď. podoba Kassa (výsl. kaša) přejala pouhé jméno
osoby (podle způsobu obvyklého v maď.).

KOTOR
m. v stejnojmenném zálivu Jaderského moře, v jz. Jugoslávii.
Vojenský význam této polohy znám již ve starověku, kdy zde
stála námoř. základna (zvaná řec. Akruion, řím. Accruvium).
Od nejranějšího středověku vystupuje záliv pod různými
jmény: v řec. podobě Decadaron (7. stol.) a ta Dekatera (10.
stol.), v lat. Catarum, Catera n. Cathara (od 12. stol.),
pozd. v ital. Cattaro (n. Bocche di Cattaro) a sch. Kotor
(n. Boka Kotorska). It. bocca pův. znamenalo " ústa n. ústí"
a teprve později přeneseně i "záliv . Boka K-á je v srbštině
v sg., v it. Bocche v pl. (jde vlastně o 13 menších zálivů).
Došlo tu asi k podobnému omylu jako při MJ Rio de Janeiro
(v. t.), kde úzký vstup do zálivu byl pokládán za ústí řeky
do moře. Jméno K. má zřejmě původ v ilyr. kořeni, který
znamenal "úžina . Některé starší výklady spojují název s
dneš. alb. koder "břeh", popř. ho odvozují z ide. základu
+kat- "plot, tj. pletená hradba".