planeta zeme

KRAKÓW [-kuv] č. Krakov
hl. m. krak. vojvodství v Polsku, při soutoku ř. Rudavy s
Vislou. Od 10. stol. městská osada (připomíná ji r. 965
arab. cestovatel Ibráhím íbn Jakúb - stejně jako naši
Prahu). Od r. 1000 sídlem biskupství. V období 1320- 1595
metropolí a korunovačním městem Polského království. V 1.
1815-1846 samostatná republika. Název se odvozuje z OJ Krak
(je málo pravděpodobné, že jím byl kníže Krak ze starých
pověstí), a to při vlast. příponou -ov, tj. "Krakův (hrad)".
Jindy se MJ chápe jako "město havranů" (ze slovan. krak
"havran"), jistě vlivem nesprávné lidové etymologie. Na
západoslovan. území se vyskytuje množství MJ od téhož
základu.

KRALOVEC viz KALININGRAD

KRASNOARMEJSK
m. v SSSR,ve Volgogradské obl., při ústí Volžskodonského
průplavu. Zal. r. 1765 misionáři Jednoty bratrské tzv.
ochranovské (z Herrnhutu) jako centrum šíření křesťanství
mezi buddhistickými Kalmyky. Podle toho, že jejich osada
ležela při ústí ř. Sarpa do Volhy, dali jí pův. biblické
jméno Sarepta; od r. 1920 přejmenováno na Krasnoarmejsk (na
počest Rudé armády, rus. Krasnaja armija). Zakončení na -sk
analogii k strus. MJ typu Kursk apod. MJ Krasnoarmejsk se v
SSSR vyskytuje několikrát.

KREŠČAK viz CRÉCY

KRÉTA novořec. Kriti
největší ostrov Řecka ve Středozemním moři. Už v době
bronzové střediskem rozvinuté civilizace krétsko-mykénské.
Prostředník styků mezi Evropou, Asií a Afrikou. Od r. 67 př.
n. l. pod panstvím Římanů, později Byzantinců, Arabů,
Benátčanů a Turků. R. 1913 připojen k Řecku. Název zněl ve
střec. Krété. Souvislost s lat. creta "křída" je právě
opačná, než jak se někdy tvrdí (pojmenování materiálu na
psaní se odvozuje ze jména ostrova, ne naopak). Toponymum je
původu už předřeckého; má základ v názvu kmene Kreténů,
kteří se připomínají už ve Starém zákoně (bible). Etymologie
etnonyma není jasná (obec. slovo kretén "idiot" je jiného
původu!).

KRKONOŠE
nejvyš. horstvo Sudetské soustavy na čes.-pol. pomezí. Sg.
tvarem Krkonoš se pův. označovaly dva jeho význačné vrcholy
- dneš. Vys. Kolo (1506 m) a dneš. Kotel n. Kokrháč (1435
m); dodnes se tak správně nazývá tzv. Zlaté návrší (1411 m).
Jako pojmenování horského vrcholu se K š poprvé připomíná r.
1492. Později se tento název postupně rozšířil na celé
pohoří (r. 1517 Krkonošské hory) a nakonec pluralizoval (r.
1601 Krkonoše). Většina dosavadních etymologií chápe
oronymum K. jako složené, a to ze slovan. základů
+krk-/krak- "kleč, kosodřevina" a -noš/e "nosit", tj. "hora
n. hory nesoucí kleč, s porostem kosodřeviny". Novější
bádání se pokouší vyložit jméno K. ze substrátového, snad
již praevropského slova s významem "kamenité úboči, kamenné
pole". Na podporu této hypotézy možno uvést mj. oronymum
Gorgany (sv. část Vých. Karpat v SSSR, dosahující výšky až
1836 m) a řadu jmen karpat. vrcholů, odvozených z dial. ap.
gorgan "kamenité návrší s roztroušenými balvany, úbočí
skalnaté hory n. hřbetu".

KRNOV
m. v ČSSR, v Severomoravském kraji, při soutoku ř. Opavice s
Opavou. Zal. r. 1279 již jako město (Kyrnow). MJ K. je
odvozeno z OJ +Krn ("zakrnělý, mrňous") přivlast. příponou
-ov, tj. "Krnův (majetek)". Vedle čes. jména K. mělo m. i
něm. jméno Jägerndorf "ves myslivců (poprvé tak r. 1253),
jak dosud ukazují tři lovecké trubky ve znaku města.

Labels: Planeta země