planeta zeme

KUMASI
druhé největší město africké Ghany; tradiční centrum Ašantu,
sídlo jejich vládce asantehene. Jméno vykládáno dvojím
způsobem:(1) z akanského kuma-si" za otvorem" (tak vykládal
franc. afrikanista Delafosse město totiž stálo za bažinou) a
(2) z pův. akanského okum-ase "pod stromem okum". Tento
výklad misionáře Christallera je věrohodnější.

KURDISTÁN
souhrnné označení oblasti obývané Kurdy, zejm. v Turecku,
sev. Iráku a Íránu. Od jara 1974 v Iráku autonomní oblast.
Jméno se objevuje v 11. st. jako název provincie, jinak ve
správní terminologii se ho používalo převážně neoficiálně.
Je utvořeno z etnonyma Kurdi a apelativa -stán, používaného
v oblasti iránských jazyků na označení území. Původ jména
Kurdů není zcela jasný. V sumerských nápisech z doby 2000
let př. n. l. se objevuje jméno země Kardaka, v asyrských
pak jméno národa Kur-ti-e. Řečtí autoři píší jednak o lidu
Karduchoi (Xenofón), jednak Korduené. V aramejských textech
se hovoří o lidu Kardú (akkadské kardu "silný, hrdina").
Podle novějších autorů však dnešní Kurdové nejsou potomky
starověkého lidu Karduchoi, nýbrž plemene zmiňovaného u
antických autorů jako Kýrtioi, lat. Cyrtii (Strabón) mezi
obyvateli Persie. Po arab. dobytí země v 7. st.
zevšeobecnělo dnešní jméno - arab. Kurd,pl. Akrád - jako
souhrnný název pro směs íránských a íránizovaných kmenů v
této oblasti. Islámská genealogie a kurdská vlastni tradice
nepřispívají k řešení; odvozuji jméno jednak od arab. karada
"zapudit", jednak od perského gurd hrdina". Žádný z těchto
výkladů neuspokojuje.

KURILY rus. Kurilskije ostrova
řetěz asi 50 ostrovu a ostrůvků v sovět. části sev. Tichého
oceánu, mezi jap. ostrovem Hokkaidó a Kamčatkou (v. t.). R.
1875 ovládnuty Japonskem, r. 1945 připadly Jaltskou dohodou
Sovětskému svazu. O-vy nesou jméno Kurilů, autochtonního
kmene národnosti Ainu, původu austronéského. Etnonymum se
vykládá z ainského kur "lidé, soukmenovci .

KYJEV viz KIJEV

KUVAJT
arab. emirát a jeho stejnojmenné hl. město při Perském
zálivu. V 16. st. se tu usadili Portugalci a vystavěli zde
malou pevnůstku. Město vzniklo až poč. 18. st. Arab.
zdrobnělina al-kuwajt znamená "hrádek n. "pevnůstka. Nelze
nicméně říci s jistotou, že město dostalo jméno až podle
zmíněné port. stavby.

KVARNER
záliv v sev. části Jaderského moře mezi jugosl. poloostrovem
Istrií a Dalmácií, podle něho též pobřeží a průliv. Antický
název zněl Sinus Flanaricus "záliv Flanonský" (z MJ Flanoni,
dneš. Plonim). Dneš. název K. se odvozuje z lat. Mare
Quaternarium, tj. "moře čtyřdílné" (podle toho, že jsou v
něm čtyři protáhlé, rovnoběžné ostrovy Krk, Cres, Ráb a
Lošinj, které je rozdělují).

KYPR
ostrovní republika, nezávislá od r. 1960. V dokumentech z
el-Amárny (14. st. př. n. l.) je ostrov nazýván Alasia; od
antického starověku zůstává však již trvale dnešní název.
Jeho pův. řec. forma zní Kypros, turecky Kibris. Jméno se
odvozuje od keře cypřiše (řec. kyparissos, lat. cypressus).
Těžba mědi na ostrově dala vznik názvu pro tento kov - lat.
cuprum - užívaného v západoevrop. jazycích.

Labels: Planeta země