planeta zeme

LÁZIKÍJA č. Latakie
příst. město v záp. Sýrii, na pobřeží Středozemního moře
naproti o. Kypru. Zal. je poč. 2. stol. př. n. l. král
Seleukos I. na místě starší fénické osady a pojmenoval na
počest své matky Laodíkeia. V řím. období se připomíná jako
Laodicea ad Mare (přívlastek "přímořská" připojen na
rozlišení od dalších 5 měst téhož jména). Koncem
seleukovského období patřila L. k nejvýznamnějším syrským
městům. Dnes je pod arabizovaným jménem al-Ládhikija
krajským městem a důl. přístavem.

LEEDS [lids]
m. v Británii, v hr. Yorkshire, nad ř. Aire. MJ se vykládá
různě: bud z kelt. jména řeky Lotissa (tj. "bahnitá"), anebo
ze základu +plód "prudce tekoucí" (snad staršího pojmenování
řeky Aire), popř. ze stbrit. Látenses "lidé obývající břehy
řeky Láta". Nejstarší doložená podoba Loidis (r. 730)
označovala pův. celý okrsek ležící při řece.

LE HAVRE [ľ ávr]
m. a přístav v sev. Francii, při úsd ř. Seiňy do Lamanšského
průlivu. Zal. r. 1517 v místě starší rybářské osady jako
přístav vojenského námořnictva; nazván pův. Havre-de-Grace
podle kaple Milostné P. Marie (Notre-Dame-de-Grace), tam
postavené. Franc. havre "přístav" se odvozuje z germ. hafn.

LEIDEN n. LEYDEN [lejden) m. sv. od Haagu
v Holandsku. Poprvé se připomíná v 10. stol. (r. 933
Leythem). Tradiční výklad MJ ze starořím. Lugdunum Batavorum
je chybný, neboť byl uměle vytvořen humanistickými učenci až
po založeni tamní univerzity r. 1575. Jak patrno z podoby
Leythen, doložené už k r. 1083, pochází název z ap. leithen
(tj. 3. p. pl. subst. leiti "kanál, vodní cesta"), tj.
"město na kanálech".

LEIPZIG [lajpcik] č. Lipsko
m. v NDR, v Sasku, při ústí ř. Pleisse a Parthe do Bílého
Halštrova. Pův. slovanská osada ze zač. 10. stol., r. 1015
povýšena na město. Dnešní jméno vzniklo poněmčením slovan.
jména Lipsk (r. 1156 Lipz, 1350 Lipzák), jež se odvozuje z
ap. lipa "lípa příponou -sk(o), tj. "místo porostlé lípami".

LENA
ř. v asijské části RSFSR (délka 4270 km), vlévá se do moře
Laptěvů. Název poprvé zaznamenán v rus. zápise ze 17. stol.
Zdá se, že jej rutina přejala z jaz. sibiřských Evenků,
kteří slovem jeljujone označují obecně řeku zvl. velký vodní
tok. V jazycích tunguzsko-mandžuské skupiny má ř. L. ještě
lokální názvy Orjus (v jakutštině) a Zulche (v burjatštině).
Podle ř. Leny vytvořeno pův.krycí jméno Vladimíra Iljiče
Uljanova - Lenin.

LENINGRAD
m. v RSFSR, při ústí ř. Něvy do Finského zálivu. Zal. je
ruský car Petr I. Veliký, který tu dal r. 1703 nejprve
zbudovat na nově získaném ostrově v deltě Něvy
Petropavlovskou pevnost (pojmenovanou podle tamního kostela
sv. Petra a Pavla), v její blízkosti pak město ,Sankt
Piterburch "Svatý Petrohrad" (na počest carova patrona,
apoštola sv. Petra). Od r. 1712, kdy se stalo hl. městem
carského Ruska (setrvalo jím do r. 1917), neslo módní něm.
název Sankt Petersburg (lidově se mu však říkalo jen Pitěr).
Na poč. I. svět. války v r. 1914 m. přejmenováno na slovan.
Petrograd "Petrovo město" (v češt. se podoby Petrohrad
užívalo už dlouho předtím); tento slovan. překlad MJ je
zajímavý tím, že ve významu "město" použil nikoli rus. slova
gorod, nýbrž vznešenější círk. slovan. formy grad (srov. též
MJ Volgograd, Kaliningrad aj.). Po Leninově smrti
přejmenováno r. 1924 na Leningrad "Leninovo msto" (z
kryptonyma V. I. Uljanova - Lenin - podle řeky Leny).

LÉOPOLDVILLE viz KINSHASA

LESOTHO
stát v již. Africe (úř. n. Království Lesotho), nezávislý od
r. 1966, předtím od r. 1843 brit. protektorát Basutsko,
angl. Basutoland "země Basutů". Starý i nový název se
odvozují z etnonyma zdejších obyvatel Basutu. Základem
tohoto jména je sotho n. suto (dubleta má příčinu v dvojím
pravopisném standardu), z něhož se předponou ba- vyjadřuje
plurál třídy jmen lidí (Basuto = = Sutové). Sutové se
zformovali v etnický celek a stát v 1. 1815- 1831 ze zbytků
kmenů rozprášených za nájezdů Zulů a Matabelů.

Labels: Planeta země