Tuesday, May 25, 2010
Malá zeměpisná encyklopedie
LITOMĚŘICE
m. v ČSSR, v ssz. Čechách, při soutoku Ohře s Labem. Jedna z
nejstarších osad v Čechách (poprvé se připomíná k r. 993 v
lat. zápise Lutomiriciz). MJ mělo pův. podobu Ĺutomirici tj.
"lidé Ĺutomirovi" (kdysi kmenový název odvozený z OJ
Ĺutomir). Prvotně to byl hrad Litomiriců, pozd. knížecí
hrad, záhy rozšířený o trhovou ves v podbradí, od r. 1249
král. město a obch. přístav na Labi. V 13. stol. se
poněmčilo přílivem kolonistu ze Saska, v husitských válkách
znovu počeštěno, avšak po třicetileté válce vystaveno znovu
silné germanizaci, takže poč. 19. stol. již opět převahou
německé. Trvale počeštěny po r. 1945.
LITOMYŠL
m. v ČSSR, ve vých. Čechách, nad ř. Loučnou. Poprvé se
připomíná k r. 981 jako pomezní hrad Slavníkovců, střežící
Trstenickou stezku (lat. castrum nomine Luthomisl); při něm
r. 1098 zal. Břetislav II. benediktinský klášter, vedle
kterého pak vyrostla osada, povýšená r. 1259 na město (v I.
1344- 1421 sídlem biskupství). MJ L. vzniklo z OJ Ĺutomysl
odvozovací příponou js (s významem přivlastňovacím) a
znamenalo" Ľutomyslův n. Litomyslův (hrad)" (koncové -sl se
před js měkčilo na -šl).
LITVA lit. Lietuvá
svaz. rep. SSSR, hist. země v Pobaltí. Název poprvé doložen
k r. 1009. Lit. Lietuvá se vykládá jako přejetí názvu řeky
Leitá (dříve část Němanu), který souvisí se slovesem líeti
"lít, proudit". Někdy se pomýšlí též na souvislost s lit.
lytus "tok", popř. s lat. litus "břeh, pobřeží" (poslední
eventualita je nepravděpodobná).
LITVÍNOV
m. v ČSSR, v sz. Čechách, na úpatí Krušných hor. Nejstarší
doklady z pol. 14. stol. (r. 1355 Lutwinow, 1357 Lutwini
villa) ukazují na původ z něm. OJ Liutwin (ze sthn. liut
"lid" a wini "přítel"), z něhož vzniklo v češt. OJ L'utvín:
MJ L'utvínov, pozd. Litvínov, tj. "Litvínův (dvůr,
majetek)". Pozdější něm. název města byl Leutensdorf (až do
r. 1945).
LIVERPOOL [livrpúl]
m. a přístav v Brítánii, v hr. Lancashire, nad ř. Mersey.
Poprvé se připomíná v 12. stol. (r. 1195 Liuerpul). Jméno je
složeno v l. části z Liver(sta. livered "sražený, hustý,
kašovitý") a v 2. části z pool "tůně, rybník", tj. "místo na
břehu stojaté vody".
LIVINGSTONE [-stn]
město v africkém státě Zambii , nedaleko Viktoriiných
vodopádů. Pojmenováno na počest slavného cestovatele
Davida Livingstona (1813- 1873), který mj. probádal i oblast
sev. od Zambezi. Domácí afr. jméno je Maramba.
LJUJBLJANA č. Lublaň
hl. m. Slovinska v SFRJ, při soutoku ř. Ljubljanice se Sávou
(v. t.). Pův. řím. kolonie Amona n. Emona, zničená za
velkého stěhovní národů; obnovena Franky zač. 9. stol. Od
příchodu Slovanů od nár. obrození se stala kulturně
politickým střediskem Slovinců. Nejstarší doložená podoba
Amona n. Emona je zřejmě pův. ilyr. Dneš. Mj se někdy mylně
spojuje se slovan. kořenem +ljub(od ljubiti "milovat"`), ve
skutečnosti jde však o přejetí názvu řeky L. (ze zákl. liub
"milý", který se považuje za předslovanský), doloženého r.
1146 (Luwigana), něm. r. 1144 (Laibach).
LÓDŽ [ludž] č. Lodž
m. v stř. Polsku, jz. od Varšavy. Až do r. 1820 bezvýznamná
osada, pak se postupně vyvíjelo v důlež. průmyslové
středisko (dnes druhé největ. m. Polska). Doslovný čes.
překlad jména je "loď" (jméno se často uvádí ve spojitost s
vyobrazením lodi v erbu zakladatele města). Zdá se, že jde
pův. o název řeky protékající městem (dneš. Lódka) : kdysi
zněl Lodzia a znamenal asi "řeka splavná pro lodě". LOMÉ hl.
město a přístav republiky Togo, v záp. Africe, v Guinejském
zálivu Atlantského oceánu. Středisko eweského kmene Be.
Vyrostlo až v době koloniální. Jméno je patrně odvozeno z
pojmenování keře alo, který tu hojně roste; me je eweská
postpozice s významem "uvnitř, mezi" : MJ tedy znamená
"osada mezi keři alo".
LONDON [landn] č. Londýn
hl. m. V. Británie. Připomíná se už v 1. stol. př. n. l.
jako ohrazené město a obch. přístav na ŕ. Temži. Jméno L. je
nejspíše kelt. původu: v hist. pramenech se objevuje nejprve
v latinizované podobě u Tacita (r. 115-117 n. l. Londinium),
později jako Lundonia (r. 730) nebo Lundenne (r. 839 v ags.
kronice). Jméno se vykládá různě : vychází se buď z
předpokládaného kelt. základu +londo- "divoký", údajného
základu jména osoby (tedy "Londínovo město") nebo kmene
("město Londinů"`), anebo z kelt. spojení lon-dún "pevnost
na vyvýšenině", popř. llyn-dún "opevněný přístav".
LONDONDERRY [landnderi]
m. v severoirské provincii Ulsteru, při ústí ř. Foyle.
Připomíná se už v 6. stol. jako klášterství irských mnichů
pod jménem Derry Columcille (r. 546 zal. zde klášter ke cti
sv. Columba); r. 1608 za vlády Jakuba I. bylo město po
porážce irského nár. povstání předáno pod pravomoc londýnské
City (tj. obchodní a banleovrú centrum Británie) a
přejmenováno na Londonderry: jméno je složeno z kelt. derry
"doubí, dubina" a MJ London (v. t.).
LONDÝN viz LONDON
LORRAINE viz LOTRINSKO
LOS ANGELES [losendželíz]
m. v USA (stát California). Zal. r. 1779 špan. výpravou,
kterou sem přivedl Gaspar de Portolá v den po šp. svátku
Porciúnculy, a k poctě Panny Marie pojmenováno dlouhým
názvem Pueblo de Nuestra Seňora la Reina de los Angeles de
la Porciúncula "město naší Paní Královny andělů z
Porciúnculy (tj. františkánský kostel poblíž Assisi). Jméno
brzy zkracováno na pouhé Los Angeles "andělé.
LOTRINSKO
fr. Lorraine [lorén) hist. země v sv. Francii, pův.
samostatné vévodství (od 9. stol.). Název podle Lothara II.,
který v ní vládl (Lotharingia "země lidí Lotharových"). Z
lat. názvu Lothari regnum ("Lotharovo království ) vznikl
fr. název Lorraine. Území L. obsahovalo pův. zhruba dnešní
Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, sz. Německo, Alsasko a
Lotrinsko; stálým dělením z něho r. 1766 zbyla rozloha,
kterou má dnešní franc. provincie Lorraine.
m. v ČSSR, v ssz. Čechách, při soutoku Ohře s Labem. Jedna z
nejstarších osad v Čechách (poprvé se připomíná k r. 993 v
lat. zápise Lutomiriciz). MJ mělo pův. podobu Ĺutomirici tj.
"lidé Ĺutomirovi" (kdysi kmenový název odvozený z OJ
Ĺutomir). Prvotně to byl hrad Litomiriců, pozd. knížecí
hrad, záhy rozšířený o trhovou ves v podbradí, od r. 1249
král. město a obch. přístav na Labi. V 13. stol. se
poněmčilo přílivem kolonistu ze Saska, v husitských válkách
znovu počeštěno, avšak po třicetileté válce vystaveno znovu
silné germanizaci, takže poč. 19. stol. již opět převahou
německé. Trvale počeštěny po r. 1945.
LITOMYŠL
m. v ČSSR, ve vých. Čechách, nad ř. Loučnou. Poprvé se
připomíná k r. 981 jako pomezní hrad Slavníkovců, střežící
Trstenickou stezku (lat. castrum nomine Luthomisl); při něm
r. 1098 zal. Břetislav II. benediktinský klášter, vedle
kterého pak vyrostla osada, povýšená r. 1259 na město (v I.
1344- 1421 sídlem biskupství). MJ L. vzniklo z OJ Ĺutomysl
odvozovací příponou js (s významem přivlastňovacím) a
znamenalo" Ľutomyslův n. Litomyslův (hrad)" (koncové -sl se
před js měkčilo na -šl).
LITVA lit. Lietuvá
svaz. rep. SSSR, hist. země v Pobaltí. Název poprvé doložen
k r. 1009. Lit. Lietuvá se vykládá jako přejetí názvu řeky
Leitá (dříve část Němanu), který souvisí se slovesem líeti
"lít, proudit". Někdy se pomýšlí též na souvislost s lit.
lytus "tok", popř. s lat. litus "břeh, pobřeží" (poslední
eventualita je nepravděpodobná).
LITVÍNOV
m. v ČSSR, v sz. Čechách, na úpatí Krušných hor. Nejstarší
doklady z pol. 14. stol. (r. 1355 Lutwinow, 1357 Lutwini
villa) ukazují na původ z něm. OJ Liutwin (ze sthn. liut
"lid" a wini "přítel"), z něhož vzniklo v češt. OJ L'utvín:
MJ L'utvínov, pozd. Litvínov, tj. "Litvínův (dvůr,
majetek)". Pozdější něm. název města byl Leutensdorf (až do
r. 1945).
LIVERPOOL [livrpúl]
m. a přístav v Brítánii, v hr. Lancashire, nad ř. Mersey.
Poprvé se připomíná v 12. stol. (r. 1195 Liuerpul). Jméno je
složeno v l. části z Liver(sta. livered "sražený, hustý,
kašovitý") a v 2. části z pool "tůně, rybník", tj. "místo na
břehu stojaté vody".
LIVINGSTONE [-stn]
město v africkém státě Zambii , nedaleko Viktoriiných
vodopádů. Pojmenováno na počest slavného cestovatele
Davida Livingstona (1813- 1873), který mj. probádal i oblast
sev. od Zambezi. Domácí afr. jméno je Maramba.
LJUJBLJANA č. Lublaň
hl. m. Slovinska v SFRJ, při soutoku ř. Ljubljanice se Sávou
(v. t.). Pův. řím. kolonie Amona n. Emona, zničená za
velkého stěhovní národů; obnovena Franky zač. 9. stol. Od
příchodu Slovanů od nár. obrození se stala kulturně
politickým střediskem Slovinců. Nejstarší doložená podoba
Amona n. Emona je zřejmě pův. ilyr. Dneš. Mj se někdy mylně
spojuje se slovan. kořenem +ljub(od ljubiti "milovat"`), ve
skutečnosti jde však o přejetí názvu řeky L. (ze zákl. liub
"milý", který se považuje za předslovanský), doloženého r.
1146 (Luwigana), něm. r. 1144 (Laibach).
LÓDŽ [ludž] č. Lodž
m. v stř. Polsku, jz. od Varšavy. Až do r. 1820 bezvýznamná
osada, pak se postupně vyvíjelo v důlež. průmyslové
středisko (dnes druhé největ. m. Polska). Doslovný čes.
překlad jména je "loď" (jméno se často uvádí ve spojitost s
vyobrazením lodi v erbu zakladatele města). Zdá se, že jde
pův. o název řeky protékající městem (dneš. Lódka) : kdysi
zněl Lodzia a znamenal asi "řeka splavná pro lodě". LOMÉ hl.
město a přístav republiky Togo, v záp. Africe, v Guinejském
zálivu Atlantského oceánu. Středisko eweského kmene Be.
Vyrostlo až v době koloniální. Jméno je patrně odvozeno z
pojmenování keře alo, který tu hojně roste; me je eweská
postpozice s významem "uvnitř, mezi" : MJ tedy znamená
"osada mezi keři alo".
LONDON [landn] č. Londýn
hl. m. V. Británie. Připomíná se už v 1. stol. př. n. l.
jako ohrazené město a obch. přístav na ŕ. Temži. Jméno L. je
nejspíše kelt. původu: v hist. pramenech se objevuje nejprve
v latinizované podobě u Tacita (r. 115-117 n. l. Londinium),
později jako Lundonia (r. 730) nebo Lundenne (r. 839 v ags.
kronice). Jméno se vykládá různě : vychází se buď z
předpokládaného kelt. základu +londo- "divoký", údajného
základu jména osoby (tedy "Londínovo město") nebo kmene
("město Londinů"`), anebo z kelt. spojení lon-dún "pevnost
na vyvýšenině", popř. llyn-dún "opevněný přístav".
LONDONDERRY [landnderi]
m. v severoirské provincii Ulsteru, při ústí ř. Foyle.
Připomíná se už v 6. stol. jako klášterství irských mnichů
pod jménem Derry Columcille (r. 546 zal. zde klášter ke cti
sv. Columba); r. 1608 za vlády Jakuba I. bylo město po
porážce irského nár. povstání předáno pod pravomoc londýnské
City (tj. obchodní a banleovrú centrum Británie) a
přejmenováno na Londonderry: jméno je složeno z kelt. derry
"doubí, dubina" a MJ London (v. t.).
LONDÝN viz LONDON
LORRAINE viz LOTRINSKO
LOS ANGELES [losendželíz]
m. v USA (stát California). Zal. r. 1779 špan. výpravou,
kterou sem přivedl Gaspar de Portolá v den po šp. svátku
Porciúnculy, a k poctě Panny Marie pojmenováno dlouhým
názvem Pueblo de Nuestra Seňora la Reina de los Angeles de
la Porciúncula "město naší Paní Královny andělů z
Porciúnculy (tj. františkánský kostel poblíž Assisi). Jméno
brzy zkracováno na pouhé Los Angeles "andělé.
LOTRINSKO
fr. Lorraine [lorén) hist. země v sv. Francii, pův.
samostatné vévodství (od 9. stol.). Název podle Lothara II.,
který v ní vládl (Lotharingia "země lidí Lotharových"). Z
lat. názvu Lothari regnum ("Lotharovo království ) vznikl
fr. název Lorraine. Území L. obsahovalo pův. zhruba dnešní
Nizozemsko, Belgii, Lucembursko, sz. Německo, Alsasko a
Lotrinsko; stálým dělením z něho r. 1766 zbyla rozloha,
kterou má dnešní franc. provincie Lorraine.
Labels: Planeta země
# posted by rebarbora @ 2:24 AM 
